Zhodnocení uplynulé zimy: Jaká byla letos zima z hlediska počasí?

Tento týden jsme již naplno vstoupili do meteorologického jara. Nastala tak tedy ta správná chvíle ohlédnout se za právě uplynulou zimou. Jak si na tom letošní zima stála z hlediska počasí?

Nebude asi velkým překvapením informace, že teplotně dopadla letošní zima jako značně nadprůměrná. Teplotně průměrný byl jen prosinec, a to hlavně díky mrazivé druhé prosincové dekádě. Tehdy se ve studeném severovýchodním proudění i v nížinách držely maximální teploty kolem -5 °C, většinu našeho území včetně hlavního města navíc pokrývala sněhová pokrývka. Na severovýchodě Moravy a ve Slezsku se dokonce během velmi krátké doby i v nižších polohách nahromadilo až kolem 40 cm sněhu. Zimě však nebylo souzeno dlouhého trvání, ještě před Vánoci se stihlo výrazně oteplit, poslední prosincová dekáda pak nesla vesměs jarní charakter s teplotami často přesahujícími 10 °C. Rekordně teplý byl závěr roku, na mnoha místech jsme zaznamenali nejteplejší Silvestr v historii. Zejména v Čechách teploty hojně překračovaly i 18 °C.

Rekordní teplo mělo pokračování i na Nový rok. Hned pár hodin po půlnoci byla na stanici ve slezském Javorníku zaznamenána nejvyšší lednová teplota v historii pro celou Českou republiku, do 20 °C zde chybělo jen několik desetin. Prvního ledna ještě přesahovaly teploty 18 °C v několika nejteplejších lokalitách. Zimní jaro však pokračovalo vesměs po celou první polovinu měsíce ledna. Teploty často přesahovaly 10 °C a mráz se nevyskytoval ani v noci. Teploty se udržovaly nad nulou i na horách, sněhu bylo jen velmi málo i v nejvyšších horských polohách.

Ve druhé polovině ledna se teploty mírně srovnaly, přesto zůstavaly vesměs nad nulou a slabý mráz byl zaznamenáván jen v noci. Na mnoha místech za celý leden nepoklesla teplota pod -4 °C, což je teplota, která se každoročně objevuje i v měsících, jako je duben nebo listopad. Na většině našeho území se leden probojoval mezi pět nejteplejších lednů v historii měření. Srážek přinesl první měsíc v roce více na východ našeho území. Z hlediska slunečního svitu byly měsíce prosinec i leden podprůměrné. Často se totiž vyskytovaly teplotní inverze doprovázené mlhami nebo nízkou oblačností, případně západní oceánské proudění s velkým množstvím oblačnosti.

Tepleji, než je obvyklé, bylo také v únoru. Na přelomu ledna a února panovalo ve svižném severozápadním oceánském proudění zejména na horách srážkově velmi bohaté období, ńa horách díky tomu napadlo velké množství sněhu a dorovnal se tak částečně deficit z předchozích týdnů. Únor byl na horách srážkově nadprůměrný, v nížinách vesměs průměrný. Průměrné bylo i množství slunečného svitu, jeho množství ale v nižších polohách snižoval opět výskyt mlh a nízké oblačnosti v oblastech vysokého tlaku vzduchu.

Na přelomu první a druhé únorové dekády se pod nadvládou severovýchodního proudění vyskytlo několik mrazivých dnů, kdy teploty zůstávaly po celý den pod nulou i v nížinách a za jasných nocí padaly až k -10 °C. Právě v tomto období, konkrétně 6. února, byla na Šumavě zaznamenána nejnižší teplota této zimy, necelých -30 °C.

Z hlediska projevů zimního počasí nasadila letošní zima laťku velmi nízko a může se tak i stát, že na některá místa přinese nejvíce sněhu nebo nejnižší teploty až březen. Není to sice úplně běžné, ale také ne zcela mimořádné. Ostatně právě v březnu byla na mnoha místech, včetně nížin, registrována v roce 1970 nevyšší sněhová pokrývka v historii (kolem půl metru třeba i na okrajích Prahy). A prvního března roku 1785 bylo třeba na naší nejdéle měřící stanici v Praze-Klementinu zaznamenáno absolutní teplotní minimum za celou dobu měření, a sice -27,6 °C.