Výpravy za jarními květy: Příroda letos rozkvétá výrazně dříve, někde má až měsíční náskok.

Po nejteplejším únoru v historii měření pokračuje v Česku i březen teplotně výrazně nadprůměrným počasím. Taková situace na přelomu zimy a jara samozřejmě výrazně zrychluje probouzení vegetace. V současnosti pozorujeme u jednotlivých rostlinných druhů náskok asi tří až pěti týdnů.

Na jarní rozvoj vegetace mají vliv dva hlavní faktory, a sice délka dne a teplota. Do hry však vstupují, ačkoliv v již menší míře, i další faktory, jakými jsou například obsah vlhkosti v půdě nebo množství slunečního svitu. A protože průběh délky dne je každý rok stejný, nejvýraznější rozdíly v probouzení jarní přírody lze připsat na vrub právě rozdílným teplotám v jednotlivých letech.

V případě letošního roku, po velmi teplé zimě (únor byl dokonce nejteplejší v historii měření) a dosud i teplotně nadprůměrných prvních třech březnových týdnech, dochází k jarnímu rozpuku vegetace nebývale brzy.

Ve dnech kolem jarní rovnodennosti se letos v nižších polohách můžeme těšit z již značně se zelenajících trávníků s fialkami, podběly, prvosenkami, sedmikráskami, objevují se dokonce i první pampelišky.

Kvetou i některé dřeviny - někde se již na konci února objevila typická žlutá kvítka zlatice převislé (zlatý déšť). V nejteplejších oblastech rovněž již déle než týden kvete slivoň špendlík, meruňka či mandloň.

V případě některých jiných dřevin se objevují květy sice méně vizuálně výrazné, zato však plné pylu. Mezi všemi jmenujme jako typické zástupce vrbu jívu (kočičky), břízu bělokorou nebo habr obecný.

Takto brzký nástup kvetoucích fází představuje problém zejména vzhledem k nestálosti jarního počasí. I když se totiž teploty celkově zvyšují a většinou se pohybují nad dlouhodobým průměrem, na konci března ani později během dubna a května není možné vyloučit krátkodobý návrat výrazně nižších teplot.

Navíc dlouhodobější trend ve vývoji jarního počasí naznačuje, že i přes značný nárůst průměrných teplot neklesá četnost pozdně jarních ranních mrazíků. I jediná noc s minimální teplotou kolem -4 °C přitom může značnou část květů poškodit nebo je i zcela zničit.