Výkyvy jarního počasí a jet stream: Proč se na jaře tak rychle mění počasí?

V posledních několika týdnech jsme byli svědky doslova dramatických změn v počasí. Zpravidla dva slunečné a teplé dny byly střídány párem dní studených, větrných, dokonce i s výskytem sněhových přeháněk. Proč jsou právě na jaře výkyvy počasí tak silné?

Jedním z hlavních původců těchto rychlých změn je bezesporu jet stream, neboli česky tryskové proudění. Jedná se o proudění vzduchu v atmosféře ve směru ze západu na východ, směřuje tedy zhruba podél rovnobežek. Po cestě však bývá i silně meandrovitě zvlněno v severojižním směru. Vznik tryskového proudění je vyvoláván zejména značnými kontrasty v teplotách mezi severními a jižnějšími zeměpisnými šířkami. Rychlost tryskového proudění typicky přesahuje 30 m/s.

Vysoko nad našimi hlavami, ve vyšších vrstvách troposféry a také ve stratoféře, toto proudění tedy uhání vysokými rychlostmi, aniž bychom to dole při zemi vůbec zaregistrovali. Přesto na nás má toto proudění značný vliv, přesněji řečeno na naše počasí.

Poloha tryskového proudění je pro charakter počasí u nás zásadní. Pokud se nacházíme na jižní straně tryskového proudění, zažíváme spíše stabilnější a teplé počasí. Pokud se nacházíme na severní straně jet streamu, určuje počasí u nás spíše studené severní proudění, převládá pak chladné počasí. A pokud se nacházíme přímo pod proudem tryskového proudění, zažíváme značně nestabilní počasí, jako i v posledních několika týdnech. Dochází k častému a intenzivnímu přenosu vlhkého vzduchu od západu (tedy větrné a oblačné počasí bohaté na srážky) a dochází k častým změnám teplot.

V zimním období, kdy jsou teplotní rozdíly mezi póly a rovníkem nejzvýrazněnější, nabírá tryskové proudění na síle a přenos tlakových níží od západu je tak obvykle intenzivnější.

V současných týdnech je meandrování tryskového proudění značné - často se tak vůči proudění mění poloha našeho území v severojižním smyslu. To vysvětluje prudké výkyvy teplot v rámci pouhých několika dnů. Na jaře, kdy silnější sluneční paprsky prohřívají zemský povrch a v atmosféře nad severní polokoulí začíná být více energie, se právě poloha tryskového proudění nejvíce mění a také dochází k jeho meandrování. To vysvětluje také větší náchylnost jarního počasí k náhlým změnám a jeho celkovou nestálost.

Ale vše může být i jinak. Například v roce 2018, kdy se již časně na jaře ustanovila poloha tryskového proudění severozápadně od nás, panovalo nezvykle stabilní, teplé a slunné počasí, které pokračovalo i přes léto až do podzimu. Zažili jsme tehdy historicky jedno z nejteplejších a nejsušších období od dubna do října.