To je ale dusno! To si nejen tento týden, ale i během nadcházejících letních měsíců zřejmě pomyslíme velmi často. Co se však za tímto pojmem skrývá? Je dusno jen subjektivní pocit, nebo se dá i nějak objektivně kvantifikovat?

Rovnou uvedeme, že ačkoliv se podobně jako horko nebo chlad pociťuje dusno velmi individuálně, narozdíl od prve jmenovaných pojmů je dusno opravdu přesně definované! Ke stanovení dusna nám pomáhá charakteristika zvaná tlak vodní páry.

Tlak vodní páry by se dal popsat jako tlak, kterým na nás sama o sobě vodní pára ve vzduchu působí a stejně jako celkový tlak vzduchu se udává nejčastěji v hektopascalech (hPa). A kdy je dusno? Obecné pravidlo říká, že to se stane, pokud parciální tlak vodních par ve vzduchu dosáhne nebo přesáhne 18,8 hPa.

Aby vůbec mohlo být dusno, musí venkovní teplota dosáhnout minimálně 16,5 °C. Při takové teplotě však musí panovat 100% vlhkost vzduchu (ta nastává například při mlze). S rostoucí teplotou roste objem vodní páry, který se vměstná do vzduchu, aniž by voda kondenzovala. Pro dosažení dusna, tedy hranice tlaku vodní páry 18,8 hPa, je tak potřeba stále menší relativní vlhkosti.

Pokud je 28 °C, stačí pouze necelá 50 % vlhkost k dosažení stavu dusna. Pokud je venku 35 °C, stačí relativní vlhkost pouhých zhruba 32 %, aby zavládlo dusno. Pokud tedy teploty přesahují 30 °C, nastává dusno i tehdy, pokud k nám proudí relativně suchý vzduch. Naopak pokud byste se ocitili například na poušti, kde bude teplota kolem 40 °C a relativní vlhkost vzduchu kolem 20 %, dusno pociťovat nebudete.

S dusnem se pojí i pocitová teplota. Pokud je 30 °C, na suché poušti vám bude velmi příjemně (pocitová teplota kolem 27 °C), v deštném pralese budete za této teploty již pociťovat nesnesitelné horko (pocitová teplota kolem 40 °C). Pokud panuje vysoká vzdušná vlhkost, mnohem hůře dochází k odpařování potu z těla - tím ztrácíme hlavní nástroj termoregulace našeho organismu.