Právě v těchto dnech okolo letního slunovratu můžeme po soumraku nebo před svítáním nad severním obzorem spatřit noční svítící oblaka (NLC). Ty se skládají z ledových krystalků a vznikají ve výšce 80 až 85 kilometrů nad zemí.

Při troše štěstí mohou lidé pozorovat NLC od poloviny května až do druhé poloviny července. Jejich stříbrná záře pochází ze slunečního světla. Zatímco dolů už vládne tma, ve vysokých vrstvách atmosféry je slunce stále nad obzorem. Světélkující oblaka proto vyniknou na tmavém pozadí běžných mraků. Slunce je v době vrcholu těchto oblak 6 až 16 stupňů pod horizontem.

Pro vznik NLC je potřebná velmi nízká teplota v mezosféře a přítomnost kondenzačních jader v podobě meteorického prachu nebo částeček sopečného dýmu. Podobně jako některá běžná oblaka jsou tvořena krystaly ledu. 

Ve výšce přibližně 80 kilometrů nad zemí, kde je koncentrace vodní páry velmi nízká, musí teplota klesnout pod -100 °C, aby se vytvořil led. A to se stává jen od poloviny května do poloviny srpna.

V létě v těchto výškách fouká silný vítr, který přenáší krystalky ledu na větší vzdálenosti a způsobuje tak změnu tvaru oblačných závojů.