Začal nám srpen, osmý měsíc v roce. Nebo také druhý prázdninový měsíc a poslední měsíc meteorologického léta. A v průměru také druhý nejteplejší měsíc roku, měsíc plný slunečných dní a dozrávajících plodů.

Český název tohoto měsíce - srpen - se odvozuje buďto od slova srp, v souvislosti s probíhajícími žněmi, nebo od staročeského slova sirpsti, což znamená dozrávat. Latinský název Augustus, který přejala většina evropských jazyků, pochází z dob prvního římského císaře Oktaviána, který vládl v letech 29 př. n. l. – 14 n.l. Byl mu totiž udělen titul Augustus (vznešený) a na jeho počest byl pak pojmenován i tento letní měsíc.

Jak již bylo naznačeno, je srpen v našich končinách v průměru druhým nejteplejším měsícem, hned za červencem. Řečí dlouhodobých teplotních průměrů však od sebe tyto dva měsíce dělí jen asi zhruba půl stupně nebo i méně. V horských polohách dokonce srpnu patří prvenství dlouhodobě nejteplejšího měsíce.

V jednotlivých letech se situace liší, a tak se srpen stává nejteplejším měsícem roku asi ve 40 % let. Červenci toto prvenství náleží asi ve 45 % případů, na červen připadá zhruba 15 %.

V srpnu bylo na velké části našich stanic naměřeno absolutní maximum teploty vzduchu. Také historicky nejvyšší zaznamenaná teplota v Česku padla v srpnu - 20. srpna 2012 naměřili v obci Dobřichovice poblíž Prahy teplotu 40,4 °C.

Srpnové počasí bývá slunečnější a stabilnější než to červnové a červencové. Také bouřek již přichází o něco méně, přestože i v srpnu dokážou být bouřky velmi prudké. Zejména ke konci měsíce se již vyskytují chladnější noci a častěji se objevují ranní mlhy. Na druhou stranu srpnové vlny veder mají tendenci být táhlejší a úmornější než ty červencové. V posledních letech jsme se tak mohli přesvědčit například v srpnu 2018 a 2015.

V srpnu se již znatelně zkracují dny a klesá výška slunce nad obzorem. Za celý srpen se délka dne na našem území zkratí asi o jednu hodinu a čtyřicet minut.

Měsíci srpnu byla v lidové terminologii věnována veliká pozornost, protože naši předkové si z průběhu tohoto měsíce odvozovali předpoklady pro průběh nadcházející zimy. Většina pranostik odráží pozorování již znatelně se krátících dnů a slábnoucího slunce, sestupného trendu teploty vzduchu v průběhu měsíce a také vyššího výskytu ranních mlh.

Také se však zdůrazňuje výskyt horka, které může být nejúmornější z celého roku, vyšší stálost počasí a úbytek srážek. V neposlední řadě se pak pranostiky zaměřují na vliv počasí na dozrávání plodin.

Pojďme se teď na některé z nejznámějších srpnových pranostik podívat. První skupina z nich se soustředí na srpnová horka a stálé slunečné počasí:

Další skupina pranostik si všímá vlivu srpnového počasí na dozrávání plodin:

Poslední velká skupina pranostik si všímá zkracujících se dnů, snižujících se teplot a blížícího se podzimu: