Důvodem pro nutnost pravidelného přidávání jednoho dne ke kalendářnímu roku vyplývá z rozdílu mezi dobou trvání kalendářního roku (365 dní) a takzvaného tropického roku, který udává délku jednoho oběhu Země kolem Slunce.

Jeden kompletní oběh Země kolem Slunce trvá 365 dní a navíc ještě dalších zhruba 5 hodin a 48 minut a 45 sekund k tomu. Aby mezi kalendářním a tropickým rokem nevznikaly stále větší rozdíly, je třeba vypomoci si uměle a tyto rozdíly vyrovnávat pomocí přestupného roku - každé čtyři roky tak musíme ke kalendářnímu roku přidat jeden celý den.

Co by se stalo, pokud bychom na přestupný rok rezignovali? Nesoulad mezi kalendářním a tropickým rokem by se postupně kumuloval a za několik stovek let bychom se dočkali toho, že léto by namísto v červnu začínalo až v prosinci. Pravidelný chod ročních období, na nějž jsme zvyklí, by se tak postupně posouval.

Idea přestupného roku jako řešení nesouladu mezi kalendářním a tropickým rokem se zrodila již ve starověkém Římě. Postupně se v gregoriánském kalendáři ustanovil systém, kdy se o přestupných letech přidává jeden den nejkratšímu měsíci v roce - únoru.

Stejně jako svoje narozeniny slaví jen jednou za čtyři roky lidé narození 29. února, slaví stejně často i nositelé jména Horymír svůj svátek. Pokud se tito lidé nechtějí oslav vzdát ani v ostatních, nepřestupných letech, nejlépe jejich speciálnímu dni svým načasováním odpovídá 1. březen.