Důvodem tohoto nesouladu mezi astronomickou rovnodenností a tou „praktickou“ je jednak lom slunečních paprsků, který „prodlužuje“ jejich pobyt v atmosféře, a jednak ten fakt, že Slunce samotné není jen jediným bodem na obloze, nýbrž je diskem - doba, kterou slunce stráví nad obzorem, je tak určována nejzazšími body tohoto disku, což faktickou délku světlého dne také nepatrně prodlužuje.

Délka dne je v období kolem rovnodennosti prakticky totožná, asi dvanáctihodinová, napříč celým světem. V sobotu 16. března činí délka dne na většině území Česka asi 11 hodin a 56 minut, přičemž v neděli 17. března to již bude 12 hodin a několik vteřin k tomu. Na den samotné jarní rovnodennosti již slunce stráví nad obzorem asi 12 hodin a 11 minut.

Čím dále na sever půjdete, tím větší budou až do letního slunovratu denní přírůstky světla. Naopak směrem k rovníku se rozdíly mezi světlou a temnou částí dne srovnávají. Na jižní polokouli se nyní naopak blíží období dnů, které budou kratší než noc.