Poslední březnová neděle: Přechod na letní čas nám z noci ukrojí jednu hodinu.

Přechod na letní čas nás tentokráte čeká v neděli 31. března. Hodinové ručičky se posunou brzy ráno o hodinu vpřed, a to ze dvou hodin rovnou na tři hodiny. Letní čas potrvá až do neděle 27. října 2024.

Letní čas je tím uměle vytvořeným, který předbíhá ten standardní (někdy lidově označovaný jako „zimní") o jednu hodinu. Původním účelem zavedení letního času byly snahy o úsporu elektrické energie. Díky letnímu času totiž v odpoledních/ večerních hodinách déle trvá světlo.

V období, kdy u nás trvá letní čas, tak západy, ale i východy slunce nastávají o hodinu později oproti případu, kdy by trval standardní pásmový čas. Například ve dnech kolem letního slunovratu by tak v případě nezavedení letního času docházelo k východu slunce již před čtvrtou hodinou ranní, zatímco k jeho západu by docházelo již po osmé hodině večer.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.

Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní již zanedbatelné. Odborníci naopak upozorňují, že převažují negativní důsledky samotného posunu na lidské zdraví, a to jak na jaře, tak i na podzim.

Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise v celé Evropské unii skončit v roce 2022. Členské státy se ale nedohodly na tom, který čas bude platit trvale. Navíc v době, kdy se o záležitosti mělo rozhodovat, běsnila pandemie onemocnění covid-19. Česká vláda tak v září roku 2021 schválila nařízení, podle kterého se bude čas měnit i v dalších pěti letech, hodinové ručičky si tak opět přeřizujeme i letos v březnu.

Někteří lidé mají kvůli změně času problémy s psychickou i fyzickou výkonností, stěžují si na zhoršení spánku i nálady, únavu či nevolnost. Přenastavení vnitřních hodin některým jedincům trvá déle.

Při volbě celoročního času by byl podle odborníků pro člověka každopádně příznivější standardní pásmový čas, který platí v zimě - tedy ten pravý, astronomický. To by však znamenalo mimo jiné také kratší letní večery, zatímco k rozednívání by v létě docházelo již po třetí hodině ráno.

Podle průzkumu agentury STEM/MARK z podzimu 2018 se zrušením střídání času v Česku souhlasilo 70 procent dotázaných. Celkem 44 procent respondentů si přálo trvale letní čas a 24 procent zimní.