Umíte si představit, že byste část roku vůbec neviděli západ slunce, respektive noci, kdy by se vůbec nesetmělo? Pokud chcete aspoň ochutnávku takové situace, můžete nyní podniknout výlet daleko na sever, nejlépe až za polární kruh.

S tím, jak se blíží letní slunovrat (21. června), kdy na severní polokouli zažíváme nejdelší dny v roce, nastává zároveň dostatečně daleko na severu (za severním polárním kruhem, který se nachází na 66,5 ° severní šířky) fenomén polární noci. Slunce tam v těchto dnech nikdy nezapadne pod obzor.

V ruském městě Norilsk (69,3 °severní šířky) trvá polarní den letos od 20. května až do 24. července. Tamější obyvatelé tedy více než dva měsíce vůbec neuvidí tmu.

Čím dále na sever, tedy čím blíže k severnímu pólu (90 °severní šířky), se dané místo nachází, tím déle polární dny trvají. Na norském soustroví Špicberky, které se již nacházejí mezi 77° až 78 °severní šířky, trvá polární den od konce dubna do konce srpna. A přímo na severním pólu trvá polární den plného půl roku - navazuje tak přímo na polární noc, kdy slunce naopak po další polovinu roku vůbec nevystoupá nad obzor. Mezníky pro tyto události na severním pólu (i jižním pólu, kde jsou fáze polárního dne a noci přesně opačně) jsou jarní a podzimní rovnodennost.

I u nás se těšíme, zejména v období mezi koncem dubna a koncem srpna, z velmi dlouhých dnů. Na letní slunovrat na padesáté rovnoběžce, kolem níž se většina našeho území rozprostírá, trvá den zhruba 16 hodin a 30 minut. I v naší malé zemi se projevuje rozdílná délka dne v severojižním smyslu, největší rozdíl v délce dne mezi severem a jihem země zaznamenáváme právě v období slunovratů, kdy činí tento rozdíl kolem 20 minut.

A zajímavostí je, že naše země se nachází dostatečně severně na to, aby zde v období kolem letního slunovratu vůbec nenastával astronomický soumrak. Astronomický soumrak značí okamžik, kdy slunce klesne více než 18 ° pod obzor a nastává při něm opravdová tma, kdy jsou zřetelně vidět i drobnější hvězdy. Na severu Česka trvá období, kdy slunce vůbec nezapadne aspoň 18 ° pod obzor, od konce května do půlky července, v Praze zhruba od začátku června až po první červencové dny a na samém jihu našeho území taková situace nastává jen několik nocí právě kolem letního slunovratu.

Astronomickému soumraku předchází občanský soumrak, kdy slunce klesne více než 6 ° pod obzor a značí zhruba okamžik, kdy po západu slunce již není možné bez umělého světla například číst. K občanskému soumraku u nás dochází celoročně.