Prohřáté Středozemní moře: Vysoký potenciál nepříznivého počasí

Vody Středozemního moře jsou v tuto chvíli mimořádně teplé. V okolí Baleárských ostrovů dosahuje teplota moře téměř 30 stupňů a dala by se tak označit jako více než vhodná ke koupeli. Další otázkou jsou však možné dopady na počasí v Evropě a na ekosystém Středozemního moře.

Řečí konkrétních čísel, teplota vody se ve Středozemním moři aktuálně pohybuje mezi 26 až 30 stupni, což je zhruba o dva až čtyři stupně více, než je průměr pro tuto roční dobu (právě v tuto dobu je také moře obvykle nejteplejší z celého roku). Za zmínku stojí, že 24. července letošního roku dosáhla teplota vody u pobřeží Korsiky svého nového maxima 30,7 stupně. Důvodem byly opakované intenzivní vlny veder v jižní Evropě v letošním létě.

Teplejší voda má přirozeně za následek vyšší výpar. Vzduch je tedy více nasycený vodní parou a zejména v posledních letech i na podzim značně teplejší. A teplejší vzduch je navíc schopný pojmout více vodní páry. V atmosféře Středozemí se tak současně nachází teplejší vzduch bohatý na obsah vodní páry - ideální podmínky ke vzniku bouří.

Právě středomořské podnebí je charakteristické každoroční významnou změnou v charakteru počasí na přelomu srpna a září: „V oblasti Středozemního moře začíná hlavní sezóna nepříznivého počasí na podzim. Když se nad Středozemním mořem utvoří první oblasti nízkého tlaku vzduchu, jsou mezi stále velmi teplou vodou a již značně studenějším vzduchem velké teplotní rozdíly. Výsledkem jsou silné přeháňky a bouřky na intenzivních frontách. Zvláště vysoké je riziko bleskových povodní v důsledku extrémně silných dešťů po delším suchém období v létě. Podzimní rekreanti by to měli mít na paměti a neustále sledovat vývoj povětrnostní situace,“ říká Björn Goldhausen, meteorolog a tiskový mluvčí WetterOnline. Neobvykle intenzivní fronta bouřek, která se již koncem srpna přesunula ze západního Středomoří přes Korsiku a Itálii do Rakouska, dokresuluje potenciál těchto pozdně letních středozemních bouří.

Když se jednotlivé bouřky spojí do většího komplexu a průměrná rychlost větru je minimálně 112 kilometrů za hodinu, jedná se o takzvaný medikán. Medikán by se dal označit za slabší, středomořskou, obdobu cyklonu, který se objevuje na podzim nebo počátkem zimy. Klíčovým faktem je, že čím je mořská voda teplejší, tím více energie má případný medikán k dispozici. Opravdu silné medikány o sobě dávají vědět extrémně vydatnými srážkami a silnými poryvy větru, téměř jako v klasickém cyklonu.

Například loni v listopadu zasáhly dva takové medikány pobřeží Středozemního moře a putovaly po středomořském pobřeží od Francie až po Itálii.

Dalším zajímavým vedlejším efektem neobyčejně teplé vody je přemnožení medúz. Letos se například na plážích Jadranu objevilo nezvyklé množství medúz. Některé druhy medúz, jako je například medúza ohnivá nebo takzvaná měsíční medúza, se v mimořádně prohřáté mořské vodě cítí obzvlášť příjemně. To je také případ některých druhů ryb, jako je například ostenec šedý. Tato ryba, která v minulém století téměř vyhynula, byla nyní znovu objevena v mělkých vodách u pobřeží jižní Francie. Při 27 stupních je tam aktuálně mořská voda asi o tři stupně teplejší, než je pro tuto roční dobu obvyklé. Takto teplé moře totiž svádí ryby, aby rozšířily své území pro hledání potravy. Ryby, které jsou dlouhé až 60 centimetrů, se většinou zdržují v hloubkách mezi 10 a 100 metry.