V polovině první únorové dekády jsou již v nejteplejších oblastech naší země k vidění první jarní květiny, jako sněženky či bledule. Nemrzne již ani v noci, denní teploty dokonce pravidelně překračují 10 stupňů a minimálně do příštího týdne, na který se nám rýsuje výraznější ochlazení, bude příroda svůj náskok v předčasně teplém počasí nadále zvyšovat.

Vysoké teploty mimo jiné již naplno odstartovaly pylovou sezonu. Jako první se se svým pylem již tradičně hlásí dřeviny líska obecná a olše lepkavá. Nutno dodat, že v případě mírnějších zim bez výskytu silnějších mrazů se na lísce květy (jehnědy) mohou objevit již v průběhu ledna.

V závislosti na počasí a lokalitě mohou tyto dřeviny svůj pyl produkovat průběžně až do konce dubna. Výraznou zátěží bývá pro alergiky pyl břízy, který vzduchem začíná ve velkém poletovat až v pokročilém jaře. Na přelomu jara a léta zase pylové zátěži v ovzduší začínají dominovat pyly lučních trav.

Pylová zrna jsou vlastně samčími pohlavními buňkami, které produkují semenné rostliny za účelem svého pohlavního rozmnožování. Dle způsobu, jakým se pyl primárně šíří, rozdělujeme rostliny na hmyzosprašné, pokud při rozšiřování svého pylu spoléhají na práci hmyzu, a větrosprašné, pokud v tomto ohledu hlavní roli hraje proudění vzduchu (vítr).

Organismus lidí se specifickým narušením imunitního systému na kontakt s pylem přehnaně reaguje - spouští se silná obranná reakce - alergie. Nepříjemné příznaky alergie se objevují vlivem působení hormonu histaminu, který organismus uvolňuje jako obranu před domnělým patogenem (v případě pylové alergie to jsou pylová zrna).

.