Při správné souhře okolností v atmosférickém proudění se může stát, že se písečný prach ze Sahary objeví i v prostoru nad střední Evropou. Jedním z projevů takové situace jsou i nezvykle barevné východy a západy slunce.

Když silné proudění rozvíří nad pouštními oblastmi severní Afriky velké množství saharského písečného prachu, může se v menší míře za vhodných podmínek saharský písek jako takový malý exotický pozdrav zatoulat i k nám do střední Evropy. Jedná se o obrovské množství drobných částic, minerálních (písečných) úlomků, které jako prach stoupají až do výšky kolem 5 až 10 km.

Tam, kde se zároveň s přítomností písečného prachu v ovzduší vyskytují také srážky, se může objevit takzvaný „krvavý déšť“, který je zbarven do hnědočervené barvy právě díky přítomnosti písečných částic, které s sebou dešťové kapky snáší z atmosféry na zemský povrch (po jejich zaschnutí jsou pak dobře patrné zaschlé mapy písečného nánosu). Písek se samozřejmě může namísit také ke sněhovým vločkám, které po dopadu na zem tvoří zbarvený sníh.

Díky přítomnosti jemných prachových částic může vzhledem k většímu rozptylu slunečního světla při absenci oblačnosti po celý den obloha nést mírný mléčný zákal. Když se pak sluneční kotouč dostane nízko nad horizont, tedy při jeho východu a západu, může docházet k nezvykle krásným a barevným podívaným. Často jsou při vyšším obsahu písečného prachu pozorovány při západech slunce barvy různých odstínů červené a fialové, purpurové, nachové či lososové, chcete-li.

Situace přinášející saharský prach do středoevropské atmosféry nejsou nijak výjimečné a většinou k nim dochází několikrát do roka. Mimo barevných západů slunce a možnosti „krvavého deště“ či „barevného sněhu“ přináší také krátkodobé zhoršení kvality ovzduší vzhledem ke zvýšené prašnosti. Ostatně písečného prachu může být ve vzduchu tolik, že může tvořit nánosy například i na okenních parapetech nebo na povrchu automobilů.