Počasí pod drobnohledem: Ledovka, náledí, námraza - čím se liší?

Námraza, ledovka, náledí - nebo sourhnně námrazové jevy. Během zimního počasí se s nimi setkáváme velice často, dokážeme je však rozlišit?

Ledovka je výsledkem mrznoucích srážek, které se typicky objevují za situace, kdy ve výšce proudí teplý vzduch, zatímco u země se drží těžký studený (mrazivý) vzduch.

Padající dešťové kapky se při dopadu na pevné povrchy rozlévají a za mrazivých teplot okamžitě mrznou. Stačí pár minut drobného deště a teplota pouhých několik desetin stupně pod bodem mrazu, aby se vše ocitlo pokryté tenkou, průhlednou a extrémně kluzkou vrstvou ledu.

Na vznik ledovky stačí i mrznoucí mrholení, které často doprovází husté inverzní mlhy.

S náledím se setkáme tehdy, pokud voda z padajících srážek nebo tajícího sněhu při následném poklesu teplot pod nulu opět na zemském povrchu zmrzne.

Náledí u nás patří k nejběžnějšímu z námrazových jevů. Z hlediska nebezpečí, které představuje, se v zásadě vyrovná ledovce, od níž jej dělí zejména způsob vzniku. Na rozdíl od ledovky, která dokáže pokrýt tařka úplně vše, se náledí omezuje zejména na zemské povrchy. Oproti ledovce je také vznik náledí o něco předvídatelnější.

Náledí se typicky vytváří za dnů se sněhovou pokrývkou, kdy se maximální teploty šplhají nad nulu, a sníh se tak částečně roztápí, přičemž zanechává vodní stopy na chodníku nebo silnici. S nočním poklesem teplot pod bod mrazu voda z roztátého sněhu zmrzne - vytváří se náledí.

Námraza vzniká zmrznutím drobných kapiček mlhy při jejich styku s jakýmikoliv pevnými povrchy při teplotách pod bodem mrazu. Námraza se však může vytvářet i prostou desublimací vzdušné vlhkosti (tedy skupenský přechod vody z plynné rovnou do pevné fáze) na výrazně podchlazených površích a předmětech.

Přesná podoba námrazy se liší podle síly mrazu. Za teplot nižších než -3 stupně nabývá námraza zrnitého tvaru v podobě jednotlivých sněhobílých trsů, které mezi sebou mají drobné mezery.

Výrazně silná námraza se vyskytuje zejména ve vyšších polohách za silného větru, který růst námrazy urychluje. Silná vrstva námrazy si pak může zcela podmanit celou krajinu a dodávat jí až pohádkový ráz.

Námrazové jevy mohou vznikat i při teplotách vzduchu nad nulou, pakliže jsou zemské povrchy po předchozím mrazivém počasí ještě podchlazené a jejich teplota zůstává záporná. Přímo ke vzniku námrazových jevů naopak nedochází za silnějšího mrazu pod -13 °C, kdy už se voda prakticky nemůže vyskytovat ve své kapalné fázi a vzduch již nedokáže pojmout mnoho vlhkosti.