Na dně temného údolí: V norském městečku sluneční svit zajišťují obří zrcadla!

Na dně temného údolí
Sluneční svit zde zajišťují zrcadla

Norské městečko Rjukan by bez pomoci obrovských zrcadel na okolních kopcích nemělo šanci vidět sluneční paprsky po dobu delší než půl roku.

V poslední třetině listopadu jsou dny velmi krátké již i v Česku. Slunce u nás nyní tráví nad obzorem v průměru méně než 9 hodin. Přesto, pokud se na chvíli protrhá mohutná listopadová oblačnost, nás hřejivé sluneční paprsky aspoň někdy potěší. Existuje ale jedno norské městečko, kde si vzhledem k poloze musí i pro trochu slunečního tepla a světla pomáhat obrovskými zrcadly!

Krásné norské městečko Rjukan položené na dně velice hlubokého údolí, ze všech stran cloněné vysokými horami, nevidí po celých sedm měsíců v roce přirozený sluneční svit. Město sice neleží za severním polárním kruhem, ale po část roku je zde slunce tak nízko nad obzorem, že než jeho paprsky stihnou dopadnout na městečko, zastíní je vysoké kopce.

V neděli 19. listopadu již i na jihu Norska panuje zimní počasí. Teploty zůstávají po celý den pod nulou a z oblohy se občas snáší sněhové vločky.

O projektu velkých zrcadel odrážejících sluneční paprsky se snilo již před více než sto lety

Městečko Rjukan, které má dnes lehce přes tři tisíce stálých obyvatel, bylo vystavěno poměrně nedávno, jeho založení se datuje na rok 1905. O vybudování městečka se zasadil norský inženýr Sam Eyde, který také již na počátku 20. století snil o instalaci obrovských zrcadel, která by městu vynahrazovala absenci slunečních paprsků po část roku.

Namísto toho se však zprovoznila tramvajová trať, která místním, z převážné většiny zaměstnancům velké továrny, poskytovala rychlý útěk na místo, kam sluneční paprsky dosahují. Myšlenka se dočkala obrody opět v roce 2005, to už se však začaly rodit i reálné projekty na instalaci zrcadel.

Zrcadla jsou schopna na dno údolí odrazit i více než 80 % dopadajících slunečních paprsků.

O osm let později, v roce 2013, již skutečně došlo k instalaci tří zrcadel, z nichž každé má rozměry necelých 17 metrů čtverečních, do svahů okolních horských pásem. Ovládání zrcadel je řízeno na dálku. Celkově zrcadla odrážejí sluneční svit na plochu přes 600 čtverečních metrů na dně údolí.

Účinnost zrcadel je vysoká

Zrcadla mají schopnost přesně následovat pohyb slunečního kotouče po obloze a každých deset sekund měnit svou polohu, aby dokázala odrazit do údolí maximální možné množství slunečního světla. Celková účinnost zrcadel je úžasná a na městečko dokáží odrazit mezi 80 až 100 % celkově přichozího slunečního svitu.

Se zrcadly pracují i v Alpách

Poloha na dně hlubších údolí s sebou nese výskyt některých nepříznivých jevů. Mimo úbytek slunečního světla sem patří i sklon k tvorbě teplotních inverzí, a tím i častějších mlh a smogu. Ochrana okolními kopci před větrem je na jednu stranu pozitivní, na druhou stranu však omezené proudění vzduchu znesnadňuje rozptyl znečišťujících látek v ovzduší.

Ačkoliv se jedná o mimořádný projekt, není Rjukan prvním místem na světě, kde si polohou daný nedostatek slunečních paprsků kompenzují pomocí obřích zrcadel. Italské alpské městečko Viganella v údolí Antrona čelí podobnému problému - krásná poloha v hlubokém alpském údolí si nevyhnutelně vybírá svou daň ve formě výrazného úbytku slunečních paprsků vlivem clonění okolních kopců v období, kdy se slunce na obloze pohybuje nízko. I zde se rozhodli vyřešit problém umístěním obrovského zrcadla do svahu jednoho z kopců, aby v období mezi listopadem a únorem na dno údolí doputovaly sluneční paprsky.