Mýty o počasí: Proč se neměří teplota na slunci

Mýty o počasí
Proč se neměří teplota na slunci

Proč o "teplotě na slunci" nechtěji meteorologové ani slyšet?

V aktuálně panujících horkých a slunečných dnech se mezi lidmi často povídá o teplotě, kterou naměřil jejich teploměr za oknem vystaveným slunečnímu svitu. Přitom padají cifry jako 45, 48, 50 nebo i více stupňů, přičemž se přeci jedná o "teplotu na slunci"! Proč takový pojem ale vůbec nedává smysl a meteorologové jej neslyší rádi?

Velice oblíbený a mezi lidmi rozšířený mýtus

Existence této měřené charakteristiky počasí patří mezi jeden z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších lidových mýtů o počasí. Co je ale vlastně s tou teplotou na slunci tak špatně?

Mnohým z vás jistě neuniklo, že v předpovědích počasí se o teplotách vzduchu hovoří striktně jako o teplotách měřených ve stínu. Teploměry, které jsou součástí profesionálních, ale klidně i poloprofesionálních nebo čistě domácích hobby stanic, musí být vždy pečlivě ukryté před sluncem v takzavném radiačním štítu. Tento štít, a obvykle i celá meteorologická stanice, nesou bílé zbarvení a ideálně by měly být pravidelně čištěny od nánosů prachu a pylu, aby jejich povrch odrážel co nejvíce slunečního záření (tedy aby nepohlcoval teplo ze slunečního záření).

Pokud jsou podobné pouliční teploměry vystaveny slunečnímu svitu, ani ony vám toho o skutečné teplotě vzduchu mnoho nenapoví.

Důvodem pro to všechno je, že samotné čidlo teploměru musí v každém případě zůstat slunečním zářením neovlivněné tak, aby teplota, kterou vyhodnotí, byla správná a reprezentativní. Cílem takového měření je přitom získat přesnou hodnotu aktuálně panující "teploty vzduchu".

Teplota vzduchu je pak zjednodušeně řečeno prostě teplota, která nás v daný okamžik ve venkovním prostředí obklopuje, a to jak pod stromy ve stínu, tak i na přímém slunci. Ano, teplota vzduchu ve stínu se neliší od té na slunci! I správně kalibrovaný teploměr je však schopen nám přinést správný údaj o teplotě vzduchu pouze z dokonale zastíněného prostředí.

A proč je měření "teploty na slunci" tak problematické?

Jednoduše proto, že taková hodnota teploty neexistuje. Respektive je specifická pro každý daný povrch či materiál a také jeho okolí - jak moc je daná látka v daném prostředí schopná se prohřát. Neměříme tedy teplotu na slunci, ale čistě jen teplotu daného materiálu, což je údaj, který se jistě v mnoha situacích znát hodí, pro hodnocení stavu venkovního počasí však nemá vůbec žádnou hodnotu.

Teploměry na našem trhu

Poměrně velmi dostupné a levné digitální teploměry pomalu vytlačují klasické teploměry mechanické (kapalinové). Výhodou digitálních teploměrů je zejména možnost umístění jejich čidla na větší vzdálenost na vhodné místo, zejména pokud jsou bezdrátové, zatímco samotný displej s měřenými hodnotami zůstává uvnitř domácnosti. Digitální teploměry většinou dokáží zároveň zobrazovat teplotu vnitřní i venkovní a většinou mají i funkci historie, kdy si zapamatují údaj nejnižší a nejvyšší naměřené teploty, dokud nejsou resetovány. Kapalinové teploměry jsou většinou ještě levnější, dnes častěji plní funkci ozdobnou/dekorační. Využívá se v nich schopnost tepelné roztažnosti materiálů - čím vyšší je teplota, tím více se daná látka rozpíná a kapalinový sloupec na správně nakalibrované stupnici stoupá. Dříve používaná rtuť je vzhledem ke své toxicitě dnes již zapovězená. V dnešních kapalinových teploměrech se tak setkáte s obarveným lihem nebo směsí kovů gallia, india a cínu, které jsou v porovnání se rtutí výrazně méně toxické.

Pokud například postavíte ve stejný okmažik na stejné osluněné místo dva teploměry, z nichž každý bude mít jinou barvu náplně, každý vám ukáže jinou výslednou "teplotu na slunci". A ještě úplně jinou teplotu, ta by přitom byla nejblíže pravdě, by vám na témže místě ukázal digitální teploměr s bílým čidlem - i zde by však ke zkreslení došlo vlivem určitého prohřátí materiálu čidla slunečními paprsky.

Univerzální teplota na slunci neexistuje. Každý povrch materiálu, ba i pokožka každého jednotlivce, se za stejných podmínek při stejné teplotě vzduchu vlivem slunečních parsků prohřejí na jinou teplotu.

Pokud vám tedy za horkého slunečného dne ukazuje teploměr za oknem hodnotu 50 stupňů, odráží to čistě jen schopnost konkrétní dané náplně teploměru v daných podmínkách pohlcovat teplo ze slunečního záření.

Na kolik stupňů se prohřeje moje pokožka?

"Teplota na slunci" nemá význam ani pro běžné lidské venkovní aktivity. Je sice jasné, že úplně jinak člověk vnímá 20 stupňů při zatažené obloze a mrholení, nebo naopak při prosluněném dni s azurově modrou oblohou. Potíž je však v tom, že i každý jednotlivec, který je v daný moment za stejné teploty okolního vzduchu laskán slunečními paprsky, se na sluníčku prohřeje na jinou teplotu.

Záleží totiž na oblečení, které máte na sobě (tmavé versus světlé barvy), tělesném ochlupení, pocení, odstínu pleti, ale také na každém jednotlivém organismu a jeho termorugulačních schopnostech.

Teploty vzduchu naměřené několik dní zpět, stejně jako i teploty současné a předpovídané můžete pro jakékoliv místo na světě sledovat na našem Teplotním radaru.

Pokud tedy máte doma teploměr a budete chtít, aby vám ukazoval co nejpřesnější teplotu venkovního vzduchu, bude ideální umístit jej (nebo jeho čidlo) na severní stranu domu, kam slunce nedosáhne. Případně vyrobit teploměru vlastní malý radiační štít - ideálně natřený bílou barvou.