Letošní září bylo vskutku výjimečné. Tedy především výjimečně teplé a také slunečné. Celkově vzato se na našem území jednalo o nejteplejší září v historii měření, minimálně od počátku soustavně vedených záznamů v rámci celé republiky od roku 1961. Extrémně teplé bylo letošní září ale také v celé Evropě a nadto i v celosvětovém měřítku.

Letošní září bylo ve střední Evropě charakteristické absolutní převahou výskytu tlakových výší, které většinou doprovázelo velmi teplé jihozápadní proudění. V nižších polohách by se dala nadpoloviční většina letošních zářijových dnů charakterizovat jako letní, když maximální teplota dosáhla aspoň 25 stupňů. Zejména v období mezi 8. až 12. zářím, kdy vrcholil příliv velmi teplého vzduchu od jihozápadu, byly registovány také tropické dny, kdy se maxima šplhala přes 30 stupňů.

Výskyt letních, a v přílivu velmi teplého jižního proudění i tropických, teplot není v září nikterak výjimečný a v naprosté většině let se s velmi teplými dny doznívajícího léta v září ještě setkáváme. Co však bylo letos výjimečné, byla délka a vytrvalost takto teplého období. Téměř zcela chyběl průnik chladnějšího vzduchu, minimum bylo také dnů s velkou oblačností. Vysoké teploty přes 25 stupňů se tak nevyskytovaly jen v první polovině měsíce, ale i v jeho samotném závěru, kdy už bývá většinou podstatně chladněji.

Na podstatné většině stanic v České republice se letošní září s velkým náskokem umístilo jako nejteplejší v historii měření. V nižších polohách se letošní celoměsíční průměr zářijové teploty pohyboval mezi 17 až 19 stupni, čímž de facto odpovídal průměrně teplému srpnu.

Naše nejdéle měřící stanice v Praze - Klementinu, která zaznamenává počasí soustavně od roku 1775, letos v září zaregistrovala průměrnou teplotu 19,6 stupně, a i zde se tak jedná o nejteplejší září v historii měření.

Protože počasí v průběhu letošního září určovala převážně anticyklona, tedy oblast tlakové výše, převládalo slunečné počasí beze srážek, i když v ranních hodinách často s mlhami, na závěr měsíce i s občasným výskytem nízké oblačnosti. To se propsalo i do celkového úhrnu slunečního svitu a také srážek. Letošní září se tedy zapsalo také jako mimořádně slunečné, kdy s již výrazně kratšími dny v souhrnu nasvítilo více hodin slunečního svitu než v průměrném červenci nebo srpnu, což je pro první měsíc meteorologického podzimu opravdu mimořádný výkon.

Deště bylo naopak pomálu a v průběhu měsíce se za slunečného a teplého počasí prohlubovalo sucho.

Velmi teplá září s podobným charakterem počasí jako letos jsme zažili také v letech 2016, 2006 nebo 1999. Letošní září však svými teplotami vyniklo ještě o kousek výše.

Dle klimatologické služby Copernicus Climate Change Service se letošní září umístilo rovněž jako nejteplejší září celoplanetárně, kdy letošní průměrná globální zářijová teplota s hodnotou 16,38 °C překonala předchozí rekord ze září 2020 o 0,93 °C. A na podobném trendu se svezl i celý evropský kontinent, kde letošní září o 1,1 °C překonalo předchozí rekord rovněž ze září roku 2020.

Současné rekordní teploty se dají vysvětlit jako výsledek globálního nárůstu teploty, který je v těchto měsících zvýrazněn akutálně panující fází El Niño.