Každý z nás někdy zažil krupobití, ale jak takové kroupy vůbec vznikají? Jsou to srážky ve formě ledu o průměru větším než 5 milimetrů. Obvykle se vyskytují ve vertikálně mohutných bouřkových oblacích (cumulonimbus).

Stejně jako déšť nebo sníh jsou kroupy druhem atmosférických srážek. Kroupy se skládají ze zmrzlé vody padající z oblohy, v tomto případě ve formě koulí nebo nepravidelných kusů ledu. O kroupách mluvíme pouze tehdy, pokud mají průměr alespoň pět milimetrů. Kroupy menší velikosti se nazývají krupky a jsou typické spíše pro zimní období a počátek jara. S krupkami se často setkáváme v rámci silnějších přeháněk, které nemusí být ani doprovázeny bleskovou aktivitou.

Pro vznik krup jsou potřebné silné výstupné proudy vzduchu v bouřkovém oblaku. Ledové částice, nacházející se v horní části oblaku, kde se teplota pohybuje kolem -20 až -40°C, postupně klesají do nižších vrstev a následně se k nim přichytávají přechlazené vodní kapky. Tyto částice jsou výstupným proudem vynášeny opět nahoru, kde se spojují a opět klesají. Tento proces se opakuje několikrát a kroupy se tak zvětšují. Když hmotnost krup dosáhne hodnoty, kterou výstupný proud již neudrží v oblaku, začnou vypadávat na zemský povrch. Konečnou velikost krup ovlivňuje i rychlost pádu a tání při dopadu na zemský povrch.

V případě větších krup často vypadávají kroupy ve větších rozestupech. Na druhé straně se můžete setkat s krupobitím, kdy celou krajinu pokryje vysoká vrstva krup, dochází k takzvané "akumulaci krup". Pak se mohou celá města ponořit do bělavého závoje a připomínat sníh. Někdy takto nahuštěné vrstvy krup vydrží na místě i do druhého dne. Přicházející krupobití se může ohlašovat zvláštním duněním připomínajícím "cválající koně". Já osobně, autor článku, jsem během pozorování supercely 24.5.2016 v Říčanech u Prahy tento fenomén zažil sám, kdy bylo krupobití možné slyšet i více než 15 minut předem.

Nejčastěji se v našich zeměpisných šířkách vyskytuje krupobití v období od května do srpna. V letních měsících se tvoří nejsilnější bouřky a s nimi mohou být spojena i ničivá krupobití. I během katastrofického tornáda F4 na jižní Moravě byly hlášeny obrovské kroupy, místy o velikosti 8 cm. Přímo v obci Hrušky tamní obyvatelé hlásili padající krupobití několik okamžiků před příchodem samotného tornáda. Vysvětlení je logické...Tornáda bývají vázána na ty nejsilnější bouře, které dosahují velkých výšek. Tornáda se také objevují povětšinou v pozdějších fázích vývoje těchto bouří, takže mezitím mají kroupy čas se vytvořit a dopadat na zemský povrch.

Blížící se krupobití je někdy možné poznat podle zelenavého nádechu srážkového pásma. Tato netypická barva oblohy vzniká lomem slunečního záření v oblaku s vysokou koncentrací ledových zrn a kapiček vody. Dalším typickým příkladem mohou být velmi výrazně bělavé pásy srážek, které ostře kontrastují s tmavší oblastí vypadávajícího deště.

Největší zaznamenaná kroupa na světě měla průměr kolem 20 centimetrů a vážila téměř 900 gramů. Spadla v roce 2010 v americkém státě Jižní Dakota. Nejsilnější krupobití však zasáhlo v roce 1986 Bangladéš. Tehdy padaly kroupy vážící více než 1 kilogram a tyto ledové ,,bomby" si bohužel vyžádaly téměř 100 lidských životů

Historicky patří mezi nejhorší supercela, která na Kolínsku v srpnu roku 1986 přinesla krupobití s kroupami o velikosti až 12 cm. Další katastrofální krupobití se objevilo během léta roku 1999 v jižních Čechách, zde kroupy dosahovaly v obci Opařany velikosti až 10 cm. Za zmínění stojí i případ z 15.8.2010, kdy se v jižních částech Prahy vyskytly kroupy přesahující 3 centimetry. Nahlášené škody byly vyčísleny až na 2 miliardy korun, největší zkázu kroupy napáchaly na zaparkovaných automobilech.