Pokud sledujeme zprávy o počasí nebo různé předpovědi, můžeme se často setkat s pojmy jako „letní den“ nebo „tropický den“ nebo dokonce i „supertropický den“. Co se pod těmito pojmy ale rozumí? Pojďme si v tom spolu udělat pořádek.

My lidé milujeme škatulky a klasifikace. Usnadňuje to život a pomáhá nám to získávat aspoň částečný pocit kontroly. A nejinak je tomu i v meteorologii. Už jste se někdy setkali s pojmem supertropický den a říkali si při tom, co že to má vlastně znamenat? Je to docela jednoduché. Na základě teplot a jejich průběhu si meteorologové ustanovili klasifikaci jednotlivých dnů podle teplotního maxima nebo minima a tyto dny pak sčítají, odečítají a vzájemně porovnávají. Někdy proto aby měli srovnání mezi jednotlivými lety nebo oblastmi, jindy proto aby stanovili určité klimatické oblasti a jindy zase proto aby zmátli obyčejné smrtelníky v předpovědích počasí. Jak to tedy je? Začněmě postupně od nejnižších teplot.

Superarktický den. Teno termín není oficiální, ale objevuje se. V České republice ho ani není příliš potřeba. Jedná se totiž o den, kdy se maximální denní teplota nedostane přes – 20 °C.

Arktický den. Ten už se občas vyskytne, zejména v horských polohách. V nížinách, zejména v posledních letech, už však jen velmi zřídka. Pokud máme arktický den, maximální teplota dosáhne nejvýše – 10 °C.

Ledový den. I těch už v posledních letech povážlivě ubývá, nicméně jejich každoroční výskyt je v zimě dosud samozřejmý. Teplota se v takových dnech nedostane přes bod mrazu. Takové dny jsou spojovány s pravou zimou, kdy sníh netaje a rukavice ani kulicha neradno sundávat. V českých nížinách je takových dnů v průměru kolem třiceti.

Mrazový den. Takový je den, kdy teplota aspoň na okamžik poklesne pod nulu. První mrazový den se obvykle pojí s koncem vegetační sezony, ten poslední naopak trápí zemědělce a zahrádkáře i pozdě na jaře, třeba koncem května.

Letní den. Zde se už dostáváme do příjemných teplot přesahujících 25 °C. Letní dny se ovšem nevyskytují pouze v létě. Poprvé se s nimi setkáváme obvykle v dubnu nebo v květnu, loučí se námi naopak v září nebo v říjnu. Jejich počet poslední roky znatelně roste.

Tropický den. I ty jsou v posledních letech čím dál častější a to i mimo nejteplejší oblasti. Teploty přesahující 30 °C jsou spojovány s pravým létem a počasím na koupání. Nejčastěji se u nás vyskytují samozřejmě v létě, ale občas se objeví i v květnu nebo v září.

Supertropický den. Opět neoficiální, ale používaný termín. V takový den se maximání teplota přehoupne přes 35 °C, tedy vedro na padnutí. Ačkoliv je v Česku výskyt takových dnů vázán jen na nížiny, jejich četnost v posledních dekádách opět stoupá. Ještě v 80.letech by to bylo asi k neuvěření, ale nyní se takové dny v nejteplejších oblastech objevují každoročně, a to i v sérii. Příkladem může být i letošní léto, které navíc ještě ani zdaleka není u konce.

Tropická noc. Jediný termín, kam se čestně probojovala i noc. Lidově řečeno se jedná o noc, kdy se horkem nedá spát, protože se horko nedá ani při nejlepší vůli vyvětrat. Minimální noční teplota neklesne pod 20 °C. Opět – takové noci bývaly raritou, v nejteplejších oblastech se objevovaly maximálně jednou za dva roky, poslední léta zaznamenáváme ovšem každoroční výskyt i v sériích.

Přepověď počasí a taky jestli se u vás vyskytne v nejbližší době třeba tropický den můžete sledovat v naší aplikaci.