Meteodisplej
Úvodní stránka
Počasí Praha
Meteoradar
Dešťový radar
Teplotní radar
Větrný radar
Bleskradar
Zprávy o počasí
Redakční tipy
Průvodce aplikací
Widget počasí
Kontakt
Aplikace
    Úvodní stránka / Redakční tipy /

    Meteorologické okénko: Jak vznikají tornáda?

9:00
18. července 2022

Meteorologické okénko
Jak vznikají tornáda?

tn
Ničivé tornádo v kanadské provincii Manitoba. V Evropě jsou ničivá tornáda naštěstí spíše vzácná.

Poslední dobou o nich slýcháme poněkud častěji, protože jejich výskyt se stává četnějším a také možnosti jejich dokumentace jsou dnes mnohem širší. V dnešní infografice se zaměříme na vznik a výskyt tornád.

Samotný název tornádo, který se vžil do mnoha světových jazyků, pochází ze španělského označení pro bouři tronada. Jedná se o rychle rotující vír, který se vyskytuje pod spodní základnou konvektivní oblačnosti, který se během své existence aspoň jednou dotkne zemského povrchu (pokud k tomuto nedojde, jedná se o trombu, někdy bývá obtížné určit hranici). Průměr tornáda se většinou pohybuje mezi 100 – 700 metry. Rychlost větru v tornádu se pohybuje většinou mezi 120 až 400 km/h, ojediněle to může být i více. Podle rychlosti větru, a tedy své ničivosti, se tornáda rozdělují do šesti kateogrií (F0 – F5) dle takzvané Fujitsovy stupnice.

Tornáda se mohou vyskytnout všude na světě s výjimkou Antarktidy. Nejčastěji se tornáda vyskytují na americkém Středozápadě, kde také dosahují největších rozměrů a nejničivější síly. O něco vzácněji, ale přesto se poměrně silná tornáda vyskytují i v Evropě, včetně České republiky. V živé paměti máme ničivé tornádo, které v červnu 2021 zpustošilo jihomoravskou obec Hrušky.

Jak k tomu vůbec dojde, aby v atmosféře vznikl takový masivní rotující vír? Podmínek se ke vzniku tornáda musí setkat poměrně hodně a jen tak se to nestane. Základem však je, aby se prudký a studený výškový vítr potkal s teplým přízemním větrem. Jejich střet má za následek horizontální rotaci vzduchu. Pokud k takovému střetu větrů extrémně rozdílných vlastností dojde v bouřkovém oblaku, tzv. cumulonimbu, pak proudění vystupující z teplého bouřkového mraku zdvihne rotující vzduchový válec a vztyčí jej do vertikální polohy.

Spojení vertikálního a otáčivého pohybu vytvoří velmi širokou oblast zvířeného vzduchu. Z dosud ne zcela zřejmých příčin se někdy uvnitř této oblasti objeví vír. Ten se stává viditelným, jestliže je vzduch dost vlhký na to, aby mohlo dojít ke kondenzaci. Vzniká pak tromba, která, pokud dosáhne zemského povrchu, utvoří tornádo v pravém slova smyslu

Redakce Počasí & Radar
Více k tématu
V sobotu ráno místy mlhy, jinak teplo a často slunečno. Víkendové počasí. . . pátek 2. října 2026
pátek 2. října 2026

Víkendové počasí

V sobotu ráno místy mlhy, jinak teplo a často slunečno
Proč se tvoří mlhy?. Zajímavosti. . . pondělí 5. října 2026
pondělí 5. října 2026

Zajímavosti

Proč se tvoří mlhy?
Babí léto ukončí čtvrteční studená fronta. Výrazná změna počasí. . . úterý 6. října 2026
úterý 6. října 2026

Výrazná změna počasí

Babí léto ukončí čtvrteční studená fronta
Všechny zprávy o počasí
Mohlo by vás také zajímat
Červnové fotografie. Zajímavosti. . . neděle 5. července 2026
neděle 5. července 2026

Zajímavosti

Červnové fotografie
Parhelium aneb druhé Slunce. Zajímavosti. . . neděle 27. září 2026
neděle 27. září 2026

Zajímavosti

Parhelium aneb druhé Slunce
Víkend bude slunečný, pak dorazí fronta. Výhled počasí. . . pátek 8. května 2026
pátek 8. května 2026

Výhled počasí

Víkend bude slunečný, pak dorazí fronta
Všechny příspěvky
Počasí & Radar

Počasí & Radar k dispozici také na

Google Play StoreApp Store

Společnost

Kontakt Ochrana dat Impresum Prohlášení o přístupnosti

Služby

Nástroj pro nahrávání

Sociální sítě

facebookinstagramtikToklinkList