Meteodisplej
Úvodní stránka
Počasí Praha
Meteoradar
Dešťový radar
Teplotní radar
Větrný radar
Bleskradar
Zprávy o počasí
Redakční tipy
Průvodce aplikací
Widget počasí
Kontakt
Aplikace
    Úvodní stránka / Redakční tipy /

    Meteorologické okénko: Jak vznikají tornáda?

9:00
18. července 2022

Meteorologické okénko
Jak vznikají tornáda?

tn
Ničivé tornádo v kanadské provincii Manitoba. V Evropě jsou ničivá tornáda naštěstí spíše vzácná.

Poslední dobou o nich slýcháme poněkud častěji, protože jejich výskyt se stává četnějším a také možnosti jejich dokumentace jsou dnes mnohem širší. V dnešní infografice se zaměříme na vznik a výskyt tornád.

Samotný název tornádo, který se vžil do mnoha světových jazyků, pochází ze španělského označení pro bouři tronada. Jedná se o rychle rotující vír, který se vyskytuje pod spodní základnou konvektivní oblačnosti, který se během své existence aspoň jednou dotkne zemského povrchu (pokud k tomuto nedojde, jedná se o trombu, někdy bývá obtížné určit hranici). Průměr tornáda se většinou pohybuje mezi 100 – 700 metry. Rychlost větru v tornádu se pohybuje většinou mezi 120 až 400 km/h, ojediněle to může být i více. Podle rychlosti větru, a tedy své ničivosti, se tornáda rozdělují do šesti kateogrií (F0 – F5) dle takzvané Fujitsovy stupnice.

Tornáda se mohou vyskytnout všude na světě s výjimkou Antarktidy. Nejčastěji se tornáda vyskytují na americkém Středozápadě, kde také dosahují největších rozměrů a nejničivější síly. O něco vzácněji, ale přesto se poměrně silná tornáda vyskytují i v Evropě, včetně České republiky. V živé paměti máme ničivé tornádo, které v červnu 2021 zpustošilo jihomoravskou obec Hrušky.

Jak k tomu vůbec dojde, aby v atmosféře vznikl takový masivní rotující vír? Podmínek se ke vzniku tornáda musí setkat poměrně hodně a jen tak se to nestane. Základem však je, aby se prudký a studený výškový vítr potkal s teplým přízemním větrem. Jejich střet má za následek horizontální rotaci vzduchu. Pokud k takovému střetu větrů extrémně rozdílných vlastností dojde v bouřkovém oblaku, tzv. cumulonimbu, pak proudění vystupující z teplého bouřkového mraku zdvihne rotující vzduchový válec a vztyčí jej do vertikální polohy.

Spojení vertikálního a otáčivého pohybu vytvoří velmi širokou oblast zvířeného vzduchu. Z dosud ne zcela zřejmých příčin se někdy uvnitř této oblasti objeví vír. Ten se stává viditelným, jestliže je vzduch dost vlhký na to, aby mohlo dojít ke kondenzaci. Vzniká pak tromba, která, pokud dosáhne zemského povrchu, utvoří tornádo v pravém slova smyslu

Redakce Počasí & Radar
Více k tématu
Meteorologické okénko: Radary. Meteorologické okénko. . . pátek 21. srpna 2026
radar
pátek 21. srpna 2026

Meteorologické okénko

Meteorologické okénko: Radary
Česko čekají další bouřky, i silné. Bouřky a déšť. . . čtvrtek 20. srpna 2026
čtvrtek 20. srpna 2026

Bouřky a déšť

Česko čekají další bouřky, i silné
Úterý chladnější, od středy opět tepleji. Předpověď teplot. . . pondělí 17. srpna 2026
pondělí 17. srpna 2026

Předpověď teplot

Úterý chladnější, od středy opět tepleji
Všechny zprávy o počasí
Mohlo by vás také zajímat
Kometa 10P/Tempel. Kosmické přiblížení. . . sobota 25. července 2026
sobota 25. července 2026

Kosmické přiblížení

Kometa 10P/Tempel
Pás Mléčné dráhy. Noční pozorování. . . sobota 16. května 2026
sobota 16. května 2026

Noční pozorování

Pás Mléčné dráhy
Červnové fotografie. Zajímavosti. . . neděle 5. července 2026
neděle 5. července 2026

Zajímavosti

Červnové fotografie
Všechny příspěvky
Počasí & Radar

Počasí & Radar k dispozici také na

Google Play StoreApp Store

Společnost

Kontakt Ochrana dat Impresum Prohlášení o přístupnosti

Služby

Nástroj pro nahrávání

Sociální sítě

facebookinstagramtikToklinkList