Meteorologické okénko: Jak vznikají kroupy

Jako kroupy jsou v meteorologii označovány ledové částice bílého zbarvení padající k zemskému povrchu, přičemž jejich výskyt je vázán na bouřkový mrak typu cumulonimbus.

Kroupy mohou nabývat různých tvarů, nejčastěji kulovitý ale i nepravidelný, s hrbolatým povrchem. Na průřezu kroupou můžeme pozorovat jednotlivé ledové vrstvy, které dokládají postupný nárůst ledové částice uvnitř bouřkového oblaku. V některých případech lze také pozorovat veliké kroupy, které vznikly srůstem (vzájemným zmrznutím) mnoha menších krup.

Jaký je tedy přesný mechanismus vzniku krup? V bouřkovém oblaku se vodní kapičky po určitou dobu vzhledem k vzestupným a sestupným proudům v rámci oblaku pohybují nahodile směrem nahoru i dolu, než dopadnou na zem. V nejsvrchnějších částech oblaku, kde panují teploty kolem – 30°C , se voda vyskytuje už pouze ve formě ledových krystalků. Ty se díky turbulentnímu proudění v bouřkovém oblaku dostávají níže, kde na sebe přibírají vodní kapičky a výstupný proud je opět unese do vrchních pater bouřkového mraku. Tento cyklus se může mnohokrát opakovat a kroupy při tom mohou značně narůst. Když už jsou kroupy natolik těžké, že je výstupný proud v bouřkovém oblaku nemůže udržet, padají k zemi.

Kroupy jsou vždy vázány na výskyt bouřek. Lokalizaci bouřek a zda zrovna nějaká nemíří zrovna k vám, můžete pozorovat na našem dešťovém radaru.