Měnící se příroda: Vítězové a poražení mírných zim

Měnící se příroda
Vítězové a poražení mírných zim

Mírné zimy, jako byla i ta letošní, mají své vítěze i poražené. Některým ptačím druhům například mírnější teploty a absence sněhové pokrývky vysloveně svědčí, jiné druhy jsou nezvyklým teplem naopak zmatené. Podobně to platí i pro rostlinnou říši.

Velice mírná zima zase jednou přírodě zamotala hlavu. Některé rostliny začaly kvést neobvykle brzy, jinde se zase nezvykle brzy probudily hibernující živočišné druhy. Některé živočichy podmínky mírnější zimy přiváději do velmi složité situace, jiným naopak mírná zima velice vyhovuje a těží z ní.

Následky jarního počasí v zimě

Pro růst rostlin jsou rozhodující teplotní, radiační (= množství slunečního světla) a srážkové podmínky v průběhu několika po sobě jdoucích týdnů. Dle dlouhodobých pozorování rostliny v posledních letech zpravidla kvetou v průměru dříve než před 30 lety. V závislosti na druhu to může pro rostlinu znamenat více času na vývoj plodů a rozmnožování, pro některé rostliny však dřívější květení znamená zvýšenou náchylnost na pozdější ranní mrazíky, jejichž četnost se i přes celkový vzrůst teplot nezmenšuje.

Mírná zima podle pozorování sdružení na ochranu přírody NABU významně ovlivňujě i svět zvířat. Hibernující druhy se předčasně probouzejí, mění se migrační, rozmnožovací a reprodukční cykly. Pokud sýkorky modřinky a sýkorky koňadry hnízdí dříve, může to pro ně znamenat problémy z hlediska stále ještě omezených zdrojů potravy.

Vielerorts erwacht die Natur aus ihrem Winterschlaf und die Frühblüher bringen auf Wiesen, in Wäldern und Parks die Farbe zurück.

Gelbe Krokusse auf einer gefrorenen Wiese

Erste Bienen sind bereits auf der Suche nach Nektar.

In der Natur sprießen bereits viele Krokusse aus der Erde.

In vielen Gärten beginnen die Frühblüher zu wachsen.

Auch lilafarbene Krokusse kämpfen sich Richtung Sonne.

Der Haselpollenflug erreicht in den nächsten Tagen verbreitet seinen Höhepunkt.

1/8

Více druhů jarních květin letos vykvetlo neobvykle brzy

Některé druhy včel a také čmeláků a motýlů jsou vzhledem k vysokým teplotám často aktivní již v lednu a soutěží o květy, kterých je však jen velmi omezené množství.

Možní poražení

Podle NABU mají hibernující druhy, jako jsou ježci nebo někteří netopýři, problém, když se delší mírné fáze střídají s náhlými prudkými ochlazeními, na které nejsou vybaveni. Musí spotřebovat neúměrně mnoho energie – uložené tukové zásoby již nemusí stačit k přežití.

Zde je několik vybraných příkladů možných poražených vycházejících z mírné zimy:

Stěhovaví obojživelníci nedokážou včas zareagovat na prudké ochlazení a bezpečně se schovat. V náhle chladném počasí pak umrznou.

Obsazeno! Stěhovaví ptáci jako čáp bílý, slavík a kukačka se z dálného jihu vracejí „příliš pozdě“. To znamená, že nejlepší hnízdiště již mohou být obsazena. Lejsek strakatý, který se z Afriky vrací až v dubnu a květnu, se kvůli tomu vyskytuje už jen zřídka.

Divoké včely, které se příliš brzy probudí, mohou zemřít hlady. Hmyz reaguje na teplotu, řada rostlin se ale orientuje podle délky dne. Včely tak mohou velice strádat.

U chřestu brání příliš mírná zima pučení v jarním období.

Obiloviny zase potřebují delší období chladu, aby u nich na jaře došlo ke stimulaci kvetení a růstu.

Předčasné probuzení přírody může být obtížné i pro lidi: alergici již mohou pociťovat potíže v souvislosti s raně kvetoucími rostlinami, jako jsou lísky obecné.

Možní vítězové

Teplá zima může být pro zemědělce prospěšná, protože delší vegetační období může znamenat větší výnos. Nezvykle mírné zimní podmínky mohou v našich zahradách také svědčit pro nás exotickým středomořským plodinám, jako jsou citrusové plody nebo fíky.

Mezi příklady vítězů vycházejících z mírných zim se mohou řadit například:

Například sýkorky, které zůstávají v naší přírodě i přes zimu, získávají konkurenční výhodu a mohou si s předstihem zajistit ta nejlepší hnízda.

Ptačí druhy, jako jsou včelojedi, zvonohlíkové a dudci, mají radost. Těmto druhům velice prospívá režim teplých lét a velmi mírných zim.

Někteří stěhovaví motýli, jako je třeba babočka admirál, už mohou výjimečně zimovat i v Česku.

Menší kolonie včel se mohou v mírnějších teplotách rychleji rozrůstat, což jim umožňuje úspěšně přežít jaro a produkovat bohatou sklizeň medu.

Na mírné zimy si nemohou stežovat ani někteří škůdci jako kleštík včelí (způsobuje onemocnění varoázu u včel), mšice nebo i klíšťata. Klíšťatům pomáhají vyšší zimní teploty snadněji přezimovat, na jaře mohou být zase dříve aktivní, na podzim pak mohou být déle aktivní. Pokud je teplo, nejste před klíštětem v bezpečí ani v prosinci.

(WO/dpa)

Redakce Počasí & Radar

Více k tématu