V Krkonoších na úbočí Studniční hory existuje specifické místo, kde se vlivem několika příhodných faktorů drží sníh nejdéle z celé České republiky. Během odtávání sněhové pokrývky zde díky specifickému terénnímu reliéfu nabývá zbývající sněhové pole tvaru, který nápadně připomíná mapu bývalé Československé republiky. V některých letech tato Mapa republiky roztaje až ve druhé polovině léta.

Sněhové pole Mapa republiky se nachází v nadmořské výšce zhruba 1420 až 1455 metrů v nejpřísněji chráněné první zóně KRNAP, proto se k němu turisté nedostanou. Sněhové pole získalo svůj název již před desítkami let, když si turisté při odtávání sněhu v této lokalitě všimli, že nabírá podobu mapy prvorepublikového Československa, tedy ještě i s Podkarpatskou Rusí.

Dobře viditelná je Mapa republiky z vícero míst v Krkonoších, například od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v sedle mezi Luční a Studniční horou.

Sníh v lokalitě na jižním svahu Studniční hory zůstává ležet velmi dlouho díky specifické modelaci terénu a místním větrným proudům. Během zimních měsíců se zde v drsném a na sněhové srážky bohatém klimatu Krkonoš postupně ukládá velké množství sněhu.

Sněhová vrstva zde na konci zimy typicky dosahuje mnohametrové výšky, v některých letech je to i více než 15 metrů. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa - nejprve mizí Podkarpatská Rus, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají pouze střední Čechy.

Například v loňském roce byla maximální výška sněhu v prostoru Mapy republiky podprůměrná (kolem 8 metrů) a k jejímu kompletnímu odtání došlo mimo jiné i vlivem velmi teplého jara velice brzy, a to již 6. června.

Naopak třeba v roce 2000 dosahovala maximální mocnost sněhové pokrývky na Mapě republiky téměř 16 metrů, v roce 2005 zase došlo k roztání Mapy až na závěr srpna. Kompletní roztání Mapky republiky v roce 2024 se naopak zařadilo jako třetí nejčasnější za uplynulých 25 let.