Lidé mají rádi škatulky a kategorie, které pomáhají zorientovat se ve světě, zpřehlednit a zjednodušit věci kolem nás. To samé platí i v počasí - meteorologové a klimatologové klasifikují například déšť podle intenzity nebo různé roky z hlediska teplotních či srážkových normálů. Klasifikacím ale podléhají i jednolivé dny podle teplot, které jsou v nich dosahovány.

Mrazový den je takový, kdy teplota aspoň na okamžik klesne k bodu mrazu nebo pod něj. U nás se mrazové dny objevují běžně i v nejnižších polohách. První mrazový den se v nížinách obvykle objeví koncem října nebo v listopadu, poslední mrazový den se většinou vyskytne v dubnu nebo počátkem května. V nejvyšších horských polohách se mrazový den může objevit celoročně.

Ledový den je takový, kdy teplota za celý den nevystoupá nad nulu. V našich nížinách jsou takové dny vázané zejména na zimní měsíce, někdy se ledový den vyskytne i v březnu, velmi výjimečně pak i v listopadu. V souvilosti s klimatickou změnou u nás počet ledových dní poslední roky zřetelně klesá.

Pokud se za celý den teplota nepodívá nad -10 °C, můžeme hovořit o takzvaném arktickém dni. Dříve se u nás arktické dny vyskytovaly zhruba každé dva roky, v současnosti na některých stanicích arktický den nezaregistrovali i více než deset let. Arktické dny se tak v našich podmínkách mimo horské oblasti stávají opravdovou raritou.

Například začátkem ledna 1985 jsme zaznamenali několik arktických dnů v řadě i na těch nejteplejších místech naší země. Třeba 8. ledna 1985 vystupovaly maximální teploty v Praze na zhruba - 16 °C (v noci bylo kolem -25 °C).

Nyní se dostáváme k vyšším teplotám. O letním dnu hovoříme, pokud teplota dosáhne aspoň 25 °C. Takové dny v našich nížinách v letních měsících nastávají celkem pravidelně, v červenci a v srpnu jich bývá často i většina. První letní dny se objevují obvykle v květnu, výjimečně v dubnu, posledním letním dnem nás obvykle rozradostní září, výjimečně i začátek října.

S rostoucí nadmořskou výškou počet letních dnů ubývá. Na naší nejvyšší hoře, Sněžce, byly v historii zaznamenány jen jednotky letních dnů a abosolutně nejvyšší teplota zde v červenci 2013 dosáhla necelých 26 °C.

V tropický den rtuť teploměru vyšplhá aspoň na 30 °C. Počet tropických dnů u nás polední desetiletí roste. Běžně se tropické dny omezovaly na střední a zejména nižší polohy a jejich výskyt byl poměrně omezený i v našich nejteplejších oblastech. Už jsme však zažili i měsíce, kdy tropických dnů v nížinách byla většina, jejich počet se v daném měsíci blížil až 20 - to se stalo například v srpnu 2003, červenci 2006 a také v srpnu 2015 a v srpnu 2018.

Nejvíce tropických dnů se vyskytuje v červenci a srpnu, většinu let se tropický den objeví i v červnu. Poměrně často se tropický den aspoň několik dnů vyskytne i v září, spíše výjimečně i v květnu.

Velká řada našich stanic zaznamenala nejvyšší teplotu v historii svých měření 20. srpna 2012. Zejména ve středních a severozápadních Čechách ten den teploty stoupaly až ke 39 °C. V Dobřichovicích u Prahy ten den zaznamenali nejvyšší teplotu, která se kdy na našem území objevila, a sice 40,4 °C.

Někdy se objevuje i podkategorie "supertropického" dne - v takový den teplota vyšplhá aspoň na 35 °C.

I noc se dočkala aspoň jedné kategorie. Tropická noc je taková, kdy minimální teplota poklesne nejníže na 20 °C. Takových nocí u nás příliš nebývá. Vyskytují se téměř výhradně v červenci a srpnu v našich nejteplejších oblastech. Jejich výskyt se váže na příliv velmi teplého vzduchu, ideálně v kombinaci s noční oblačností, která zamezí většímu poklesu teplot.

Tropické noci obvykle poskytují značný diskomfort obyvatelům větších měst. Obvykle tropická noc totiž přichází po velice horkém dni, kdy jsou interiéry budov i ulice města značně prohřáté. Minimální teploty kolem 20 nebo více stupňů bývá dosaženo jen po velmi krátkou dobu před východem slunce a ještě kolem půlnoci se může venkovní teplota pohybovat kolem 28 stupňů. Interiéry se tak prakticky vůbec nestihnou prochladit.