V pátek odpoledne a večer se v Česku vyskytovaly bouřky. Objevily se roztroušeně prakticky po celém území České republiky. Večer se k Praze od severozápadu přiblížila velmi fotogenická supercela. Jak probíhalo její pozorování?

Podmínky, které nad Českem panovaly nebyly příliš vhodné pro rozvoj supercel. Modely však indikovaly, že po přechodu slábnoucí studené fronty se mohou k večeru lokálně objevit bouřky i v postfrontálním sektoru. Zde už měl mírně zesilovat střih větru, který je pro rozvoj supercel velmi důležitý.

Supercelu jsem pozoroval z Říčan u Prahy. Rozsáhlé polní plochy a rozhled na severozápadní obzor jsou základní ingrediencí pro pozorování bouřek v našem městě. I tentokrát jsem měl už všechny nutné věci včas připravené v batohu. Dvě zrcadlovky, stativy, trocha vody a mohlo se vyrazit do terénu.

Už při příchodu na stanoviště bylo možné sledovat tzv. wall cloud, který je typický právě pro supercely. Jak plynul čas, bylo možné sledovat další zesilování bouřky. Projevilo se to typickým nárůstem věžovitého oblaku cumulonimbus, který měl v pozdějších fázích vývoje vzhled "atomového hřibu".

S úžasem jsem vše sledoval a klid narušovalo jen pravidelné cvakání závěrky fotoaparátu. V terému jsem strávil asi dvě hodiny. Po návratu domů mě čekala příjemná povinnost, a to výběr toho nejlepšího. Z celkových asi 900 snímků jsem vybral jen zlomek. Fotografie naleznete v přiložené galerii.