Slunce vykazuje poslední dobou velmi silnou aktivitu. Sluneční aktivita je nyní celkově na vzestupu a tento trend bude pokračovat ještě po několik dalších let, než se situace obrátí.

Zvýšená sluneční aktivita se v posledních měsících projevovala i silnými polárními zářemi, v některých případech jsme tuto nevšední nebeskou podívanou mohli obdivovat i u nás ve střední Evropě.

Nedávné geomagnitcké bouře na povrchu Slunce byly tak silné, že zapříčinily zřetelný výskyt polární záře dokonce i v již poměrně daleko jižně ležící Indii. Sluneční aktivita je na vzestupu již od roku 2020, již nyní je ale silnější, než odhadhovaly původní předpoklady.

Průměrný sluneční cyklus trvá 11 let, zhruba polovina této doby připadá na narůst sluneční aktivity, druhá polovina tohoto cyklu připadá opět na pokles sluneční aktivity. V současné době jsme v pětadvacátém slunečním cyklu (sluneční cykly se zaznamenávají dle aktivity slunečních skvrn od roku 1755), který započal v prosinci 2019. Souzeno dle počtu slunečních skvrn panuje nyní už nějakou dobu nadprůměrná sluneční aktivita.

Platí jednoduché pravidlo, že čím více je aktivních slunečních skvrn, tím je slunce činnější. Dle současných výhledů by měla sluneční aktivita dosáhnout svého vrcholu někdy mezi listopadem 2024 a březnem 2026. Tím pádem se budou do této doby dále zvyšovat šance k pozorování polárních září.

Pokud je Slunce aktivní, častěji nastávají sluneční erupce, kdy dochází k takzvaným výronům koronální hmoty. To je zjednodušeně řečeno uvolnění velkého množství plazmatické hmoty ze sluneční korony do okolního prostoru. Tato hmota obsahuje velké množství elektricky nabitých částic. Když tyto částice dosáhnou zemské atmosféry, interagují zde se zemským magnetickým polem a vzniká polární záře. Protože se magnetické póly Země nacházejí poblíž těch geografických, stoupá pravděpodobnost jasného pozorování polárních září v jižních i severních subpolárních a polárních oblastech, směrem k rovníku četnost výskytu polárních září klesá.