Horké září i v Alpách: Vysokohorské ledovce čelí masivnímu tání

Zářijová vlna horka, která dělá mnohým v západní a střední Evropě radost, působí mimo jiné také značné tání vysokohorských alpských ledovců. Teploty vysoko nad nulou v současných dnech panují i ve velmi vysokých nadmořských výškách, v místech, kde počátem září již obvykle trvale mrzne. Během velmi teplých dnů na přelomu druhého a třetího zářijového týdne se na vrcholcích Alp ve vodu přemění denně i několik centimetrů ledovcového ledu.

Odtávání ledovců urychluje i ten fakt, že předchozí teplé dny rozpustily ochrannou sněhovou pokrývku, která se zde utvořila během chladnějšího počasí na počátku a také na konci srpna. Obnažené ledovce tak přímo čelí nadnulovým teplotám a ostrému sluníčku, jejich tání tak probíhá mnohem rychleji.

Oblast Stubaiského ledovce, který je největší ledovcovou oblastí v Rakousku, leží v nadmořské výšce kolem 3000 metrů, přičemž jednotlivé ledovcové jazyky sahají až do výšek kolem 2800 metrů nad mořem. Ve dnech druhého a třetího zářijového týdne, kdy západ a střed Evropy opanuje zářijová horká vlna, se i v těchto alpských vysokohorských polohách teploty pohybují nad 10 stupni Celsia, což jsou zde opravdu rekordní teploty. Každý den zde při takových teplotách a za bohatého slunečního svitu ubyde několik centimetrů ledovce.

Rekordní úbytek ledovců přinesl loňský rok, ani letos není však situace o mnoho lepší. Například ve Vysokých Taurách, které patří k pásmu Východních Alp v Rakousku, oproti loňskému roku letos roztálo menší množství ledovcových ploch, současné horké zářijové dny však letošní situaci té loňské rychle přibližují.

Za o něco lepší situaci ohledně úbytku ledovcových ploch v letošním roce oproti loňsku Alpy nevděčí nižším teplotám, ale vydatnějšímu sněžení v uplynulé zimní sezoně. Sněhu bylo více, proto déle vydržel a mohl tak chránit ledovce před táním déle do léta.

Tání je tak intenzivní, že postupně dochází ke změně vzhledu alpské ledovcové krajiny. Například nejznámější rakouský ledovec Pasterze na úpatí hory Großglockner by se mohl již brzy rozdělit na dvě části. Horní a dolní část ledovce v současnosti pojí pouze úzký ledovcový pruh, který se každým dnem zmenšuje.

Vzhledem k současnému progresu klimatické změny odborníci důvodně předpokládají, že by tání alpských ledovců mohlo probíhat ještě rychleji, než se až dosud předpokládalo. Do poloviny 21. století by v Alpách mohlo zbýt jen několik posledních ledovcových ploch v nejvyšších polohách Alp.

Tání ledovců se v posledních letech extrémně zrychluje a probíhá značně rychleji oproti původním predikcím, které vytvářely modely tání ledovců.

Zbytky ledovců by i ve vzdálenější budoucnosti aspoň někde v Alpách stále mohly přetrvávat - zejména ve stinných oblastech těch nejvyšších nadmořských výšek. Například v polohách nad 4000 metrů nad mořem v Alpách na pomezí Švýcarska, Itálie a Francie by se ledovce mohly nacházet ještě i na počátku příštího století.

Mimořádné teplo na počátku letošního září vedlo k ustanovení nových teplotních rekordů na stanicích ve vrcholových partiích Alp. Na rakouské observatoři Sonnblick v nadmořské výšce přes 3100 metrů bylo v sobotu 2. září naměřeno 13 stupňů. Jednalo se tam o nejteplejší zářijový den zaznamenaný od začátku měření před 137 lety. Původní rekord byl překonán o 1 stupeň.

Kvůli intenzivnímu tání ledu se opakovaně nacházejí lidské ostatky i nejrůznější předměty, které byly předtím po dlouhou dobu zcela uvězněny ledovcem. Letos v červenci a v srpnu byly v jednom z ledovců východního Tyrolska po odtání značné vrstvy ledu nalezeny různé části lidských ostatků včetně kostí, ale dokonce také celá mrtvola.

Některé z lidských ostatků nebo předmětů byly ledovcem uvězněny i po celé destíky let. Dosud alpské ledovce ukrývají ještě celé desítky mrtvých těl a tisíce ztracených věcí či předmětů nejrůznějšího charakteru a původu.