Babí léto se řadí mezi významné povětrnostní singularity, které se s menší či větší intenzitou a rozdílnou délkou trvání vyskytují takřka každoročně. Babí léto přichází v období poslední zářijové dekády až zhruba první poloviny října. Pojďme si nyní na babí léto a jeho charakteristiky trochu posvítit.

Pro babí léto jsou charakteristické slunné a teplé dny se stabilním a málo větrným počasím. Obvykle takovému stavu vděčíme rozsáhlé tlakové výši se středem nad střední až jihovýchodní Evropou, po jejíž zadní straně k nám proudí teplý vzduch od jihu. A protože právě v období raného podzimu bývají tlakové výše velmi stabilní, může takové počasí setrvávat i po dobu několika týdnů.

Protože se již v tomto období výrazně krátí dny, existuje v nočních hodinách dostatek času k poměrně výraznému poklesu teplot, a rána tak bývají v období babího léta zřetelně chladná, ačkoliv zatím ještě ne mrazivá. Nad ránem často dochází k tvorbě mlh, ranních oparů, případně i nízké oblačnosti, které s postupujícím podzimem mohou postupně setrvávat až do časného odpoledne.

Po rozpuštění mlh a nízké oblačnosti se však ke slovu dostává slunce a nastává prudký nárůst teplot, nezřídka ještě dochází k dosažení nebo i překonání hranice letních 25 °C. Po zbytek dne již pak na obloze panuje jasno nebo skoro jasno doprovázené bezvětřím nebo jen mírným vánkem.

Své označení nese babí léto od v tomto období hojně se vyskytujících pavučin, které se často vznášejí ve vzduchu a ve slunečním světle nápadně připomínají šedivé („babské“ vlasy). Ideu šedivých vlasů mohou pavučiny evokovat ještě silněji v obležení pro toto období typické bohaté ranní rosy, která jim dodává stříbřitý nádech.

Další možné vysvětlení přívlastku "babí" vychází ze symbolického vnímání "stárnoucího" léta, kdy toto příjemné počasí na sklonku září našim předkům připomínalo umírající, loučící se a pomalu odcházející léto.

Vzhledem k období, kdy se tato epizoda příjemného počasí často vyskytuje, nese také babí léto název svatováclavské léto (28. září je dnem svatého Václava) .

Koncept delší epizody stabilního, slunného a teplého počasí je známý i v oblastech mírného pásma Severní Ameriky, kde toto období nese označení indiánské léto. Indiánské léto však v Severní Americe oproti Evropě nastupuje v průměru asi o týden až dva později a může trvat až do prvních listopadových dnů, kdy ho dle místní lidové slovesnosti „zabije“ první listopadový mráz.

Letošní září dělá milovníkům teplého a slunečného počasí velikou radost a dalo by se považovat za takovou prodlouženou ruku léta. Naše území se jen s pár drobnými několikadenními výjimkami po většinu měsíce nachází pod vlivem oblasti vysokého tlaku vzduchu a v jižním proudění, což v překladu znamená značnou převahu slunečného a teplého počasí.

Zhruba první dvě třetiny letošního září se nesly v duchu takzvaného mariánského léta, nezřídka jsme měřili letní, v některé dny, zejména kolem poloviny měsíce, dokonce i tropické dny. Po předposledním zářijovém víkendu, který přinesl krátké ochlazení, zvětšenou oblačnost i srážky, přichází poslední zářijový týden s další várkou slunečných a teplých dnů.

V ranních a dopoledních hodinách sice musíme počítat s četnými mlhami a nízkou oblačností, po jejich rozpuštění však naplno zavládne slunečné a velmi teplé počasí - v některé dny předpověď slibuje dokonce až teploty šplhající se k 28 stupňům. Právě již velmi chladná rána s vysokou četností mlh a nízké oblačnosti odlišují babí léto od toho mariánského.

Dle současných výhledů se zdá, že babímu létu se u nás letos zalíbí a přetrvá i počátkem října.