Fascinující počasí: Malé povídání o rose - jak rosa vzniká a jaký je její význam?

S příchozím mariánským létem se budeme setkávat prakticky denně s jevem velmi typickým pro pozdní léto - rosou. Povězme si něco o tom, jak rosa vzniká a jaký má význam.

Ačkoliv se o rose často hovoří jako o "ranní rose", začíná se obvykle tvořit již ve večerních hodinách. Většina lidí si rosy všimne až v brzkých ranních hodinách, pokud ale sedíme například venku na zahradě déle večer i po západu slunce, můžeme si všimnout, že takzvaně "padá rosa".

Ale proč se tak děje? Především za jasných a klidných (bezvětrných) nocí dochází k silnému vyzařování přes den nahormaděného tepla ze zemského povrchu. Teplota tak klesá až do ranních hodin, kdy svého minima obvykle dosahuje v časech kolem východu slunce. Pokles teploty je nejrychlejší kolem západu slunce, v průběhu noci se pokles teploty zpomaluje. Po východu slunce pak teplota naopak "vystřelí" vzhůru.

Během nočního ochlazování se tvoří vrstva nejstudenějšího vzduchu těsně nad zemským povrchem. To proto, že studený vzduch má větší hustotu, je "těžší", a proto se přirozeně drží při zemi. Ve vzduchu je určité množství vlhkosti a čím nižší je jeho teplota, tím méně vlhkosti je vzduch schopen pobrat.

Při ochlazování vzduchu proto pomalu narůstá jeho relativní vlhkost (z jaké části je vzduch při dané teplotě nasycen vodní parou) až dosáhne teploty, kdy už dané množství vlhkosti nedokáže pobrat - vzduch je 100 % nasycený vodní parou a potřebuje se přebytečné vody zbavit - vlhkost začíná kondenzovat, tedy vylučovat se ze vzduchu ve formě vodních kapiček.

Teplota, při které vzduch s daným obsahem vodní páry začíná kondenzovat, se nazývá rosný bod.

K dosažení rosného bodu obvykle dochází jen v tenké vrstvě studeného vzduchu při zemi - zde se formuje rosa. Rose se nejlépe daří na vegetaci nebo na kovových předmětech, které jsou silně vodivé a snáze proto k ránu při zemi prochladnou.

Čím je rosný bod vyšší, tím je vzduch vlhčí a my pociťujeme dusno. Naopak velice nízký rosný bod znamená, že je vzduch velmi suchý. Pokud k nám tedy proudí velmi suchý vzduch, rosa se nemusí vytvořit ani za jasné a chladné noci.

K tvorbě rosy nedochází, pokud během noci teplota nepoklesne na (pod) hodnotu rosného bodu. To se může stát, i pokud je vzduch vlhký a hodnota rosného bodu poměrně vysoká. V noci se však příliš neochladí - typicky se tak stane pokud se na obloze po celou noc nachází bohatá oblačnost, která brání vyzařování tepla zemským povrchem během noci. Podobně nočnímu ochlazování brání také čerstvý vítr tím, že vzduch neustále promíchává.

Pokud leží rosný bod pod bodem mrazu a je této teploty dosaženo, vodní pára rovnou přechází v pevné skupenství (sublimuje) a vzniká takzvané jíní, kterému se někdy přezdívá také šedý mráz.

Může se stát také to, že je v noci dosaženo rosného bodu, který je těsně nad nulou, a vznikne rosa. Do rána se však při zemi ochladí až pod nulu a rosa pak zmrzne.

Pokud pod teplotu rosného bodu klesne teplota vzduchu v o něco silnější vrstvě vzduchu nad zemským povrchem, vzniká přízemní mlha. Pokud se pod teplotu rosného bodu ochladí v celém sloupci venkovního vzduchu, vzniká mlha. Vodní pára ve vzduchu kondenzuje a přechází v drobné vodní kapičky, které právě tvoří mlhu. Obdobně při teplotách pod nulou vlhkost ve vzduchu sublimuje a přechází rovnou v pevné skupenství - drobné ledové krystalky - a vzniká mrznoucí mlha.

Vydatnější rosa je obsahem vláhy ekvivalentem drobného deště s úhrnem asi 0,5 milimetru. Zejména v suchých a horkých dnech se pro rostliny a hmyz jedná o důležitý zdroj vody a potenciálně i o jeden z důležitých záchranných systémů před vznikem nebo prohlubováním sucha. I to je jeden z důvodů, proč je vhodné v suchých obdobích ponechávat delší trávu, jelikož delší a hustší trávník je schopen vláhy z padající rosy zachytit výrazně více.

V září, kdy slunce vychází později, sluníčko je slabší a stíny jsou delší, se může rosa držet až do poledne nebo časného odpoledne. Pavučiny ve stéblech trávy poseté drobnými vodními kapičkami rosy našim předkům připomínaly šedivé (babí) vlasy - jedná se tak o jedno z možných vysvětlení původu označení "babího" léta.