Květen je měsícem, kterému již plně vládnou dlouhé světlé večery. Do příchodu letního slunovratu ještě nějaký ten čas zbývá, a proto ještě v průběhu tohoto měsíce svědčíme poměrně výraznému nárůstu světlé periody dne.

Na padesáté rovnoběžce, kolem níž se rozprostírá většina území České republiky, je poslední květnový den asi o jednu hodinu a dvacet minut delší než ten první. Nárůsty světlých epizod dne stejně jako i jejich celková délka rostou od jihu na sever. Pokud bydlíte v Liberci, užijete si v květnu delších dnů než obyvatelé jižněji položeného Brna.

Zajímavostí také je, že koncem měsíce května na velké části našeho území, mimo nejjižnější zhruba jednu třetinu, přestává slunce zapadat dostatečně nízko na to, aby nastal takzvaný astronomický soumrak. Například v Praze astronomický soumrak nenastane letos vůbec v období mezi 31. květnem a 12. červencem. V Brně toto období potrvá jen od 8. června až do 4. července. A například slovenská Bratislava je již natolik jižně položená, že zde astronomický soumrak nastává vždy - a to i ve dnech kolem letního slunovratu.

Květnové slunce má již pořádnou sílu. Jeho úhlová výška nad obzorem v pravé poledne se tak na padesáté rovnoběžce pohybuje mezi 55 stupni na začátku měsíce až po 62 stupňů na konci měsíce.

Svou délkou dnů a sílou slunečních paprsků tak květen odpovídá zhruba období od poloviny července do poloviny srpna, tedy období vrcholného léta. Květnové teploty jsou však v průměru mnohem nižší než ty letní, protože zemský povrch se ještě nestihl po předchozích zimních měsících dostatečně prohřát. Z hlediska teplot bychom tak protějšek května hledali spíše v měsíci září.