Dnes si připomínáme svátek svatého Bartoloměje, a protože tento den nastává skoro přesně dva měsíce od letního slunovratu, pojí se s ním i jedna pěkná pranostika...

„Bartoloměj svatý odpoledne krátí“, říká se... A skutečně, na padesáté rovnoběžce, kolem které se naprostá většina našeho území rozprostírá, jsme od letního slunovratu zaznamenali celkový úbytek světlé denní periody o téměř dvě a půl hodiny. Délka dne na svatého Bartoloměje na našem území čítá v průměru asi 14 hodin, a odpovídá tak zhruba dnům kolem 17 - 18. dubna.

Spolu se zkracujícím se dnem klesá v srpnu pozvolna i výška slunce nad obzorem, a tím se snižuje i celkové množství sluneční energie dopadající na zemský povrch.

Všechny zmíněné údaje opět pro naši oblast svými hodnotami odpovídají zhruba období poloviny dubna. Tehdy jsou však teploty výrazně nižší, a dokonce i v nížinách se mohou tou dobou objevit sněhové vločky a ranní mrazíky (tak tomu bylo i letos).

V kontrastu s tím poslední srpnová dekáda velmi často i nadále přináší vysoké letní teploty, nezřídka i tropické, jak je tomu ostatně i letos. Může za to tepelná setrvačnost zemského povrchu, oceánů i atmosféry - nejvyšší teploty tak přicházejí až s určitým odstupem od letního slunovratu a nějakou dobu pak i trvají.

V pravé poledne 24. srpna na padesáté rovnoběžce dosahuje výška slunce nad obzorem asi 51 stupňů. Na letní slunovrat je to zhruba 63 stupňů, v den zimního slunovratu pak pouhých 17 stupňů.

Zkracující se dny však dávají už nyní větší prostor vzniku ranních mlh a také jejich delšímu trvání. Také večery se zdají vzhledem k dřívějším západům slunce chladnější, i když ve skutečnosti se srpnové minimální noční a ranní teploty od těch červencových nijak významně neliší.

Právě časnější nástup večerního setmění naši předkové zachytili v pranostice „Bartoloměj svatý odpoledne krátí“. K svátku svatého Bartoloměje se vztahují například ještě tyto dvě pranostiky: