V neděli 21. prosince v 16 hodin a 3 minuty nám začíná astronomická zima. Slunce v ten moment na své pomyslné pouti mezi zemskými obratníky dosáhne obratníku Kozoroha na jižní polokouli, aby následujícího půl roku putovalo zpět k obratníku Raka na polokouli severní.

Všude na severní polokouli zároveň 21. prosince nastává ten nejkratší den v roce. U nás, zhruba na padesáté rovnoběžce severní šířky, tráví v den zimního slunovratu Slunce nad obzorem přibližně 8 hodin.

Od pondělí 22. prosince se bude doba, kterou Slunce každý den stráví nad obzorem, prodlužovat. Období prodlužujících se dnů bude završeno příchodem letního slunovratu v neděli 21. června příštího roku.

Co je pro nás slunovratem zimním, platí pro jižní polokouli naopak za slunovrat letní. V neděli 21. prosince si na jižní polokouli užívají nejdelší den v roce, zároveň zde začíná astronomické léto.

Za severním polárním kruhem panuje trvalá noc, za jižním polárním kruhem naopak Slunce vůbec nezapadá.

Slunce se u nás nyní nachází nejníže nad obzorem a posílá k nám nejnižší množství energie z celého roku. Ačkoliv úderem zimního slunovratu začíná s každým dnem síla slunečních paprsků opět mírně sílit, pokles průměrných teplot pokračuje ještě zhruba jeden měsíc vzhledem k tepelné setrvačnosti zemského povrchu (a oceánů).

Nejchladnější období roku tak většinou přichází až v lednu nebo v únoru, kdy jsou již dny delší a sluneční paprsky silnější.

Zimní slunovrat nejčastěji přichází 21. nebo 22. prosince, výjimečně připadne i na 20. nebo 23. prosince.