Meteodisplej
Úvodní stránka
Počasí Praha
Meteoradar
Dešťový radar
Teplotní radar
Větrný radar
Bleskradar
Zprávy o počasí
Redakční tipy
Průvodce aplikací
Widget počasí
Kontakt
Aplikace
Úvodní stránka / Redakční tipy /

Zimní bouřky v Čechách a vzácná supercela

13:20
28. února 2023

Únorové bouřky
Bouřky v únoru a supercela

supercell_winter_SKTakto byla zachycena vzácná zimní supercela pohledem ze Šaštína (SK) - © Marek Ponca

V pátek minulého týdne se vyskytly na jižní Moravě lokální bouřky. Jedna z nich byla nakonec vyhodnocena jako tzv. supercela (rotující bouřka).

Bouřky se mohou vyskytnout v každém ročním období, supercelární bouřky jsou ale spojovány spíše s létem, v zimě se vyskytují výjimečně. Páteční supercela byla oproti těm letním mnohem menší, dosáhla výšky jen kolem 6 km. Naposledy se podobná supercela objevila například v únoru 2020 nad Vysočinou a částí Moravy.

Co je to supercela

Supercela je specifický druh bouřky, která se liší od těch běžných tím, že je posilována jedním vzestupným rotujícím proudem. Tento proud vzduchu slouží jako hnací motor, takže bouřka pak dokáže žít i několik hodin a dosahovat velkých výšek nad 11-12 km. Supercely jsou doprovázeny nebezpečnými projevy, jako je krupobití, nárazy větru a v některých případech tornáda.

Jak to probíhalo?

Vznikla v Rakousku, jihovýchodně od Mikulova, a postupně se přesouvala přes Břeclavsko, kde zasáhla město Lanžhot. Zde se projevila intenzivními srážkami a kroupami o velikosti až 1 cm. Na Slovensku už měla tato buňka ještě výraznější radarové znaky supercely, jako například tzv. hook echo (zahnutý hákovitý tvar radarového odrazu). Veškeré nebezpečné projevy této supercely spočívaly naštěstí pouze v intenzivních srážkách a kroupách.

Nastavení pro externí obsah

Ochrana dat
Další bouřky doprovázené krupobitím prošly také Strážnicí.

Nízké "low topped" supercely.

Lokální podmínky jsou v případě rozvoje nízkých supercel rozhodující. Důvodem je menší dostupná energie (vlivem nižších teplot), označovaná jako CAPE. Na následný rozvoj supercel a jejich rotace má největší vliv střih větru, tedy změna směru a rychlosti větru s výškou. Pokud tyto buňky dorostou do vyšších vrstev atmosféry, kde je teplota nižší než -20 stupňů, mohou produkovat bleskové výboje. Většina nízkých supercel dosahuje výšek maximálně mezi 6-8 km. V některých případech se může vyskytnout rotující buňka i bez bleskové aktivity, což ale značně ztěžuje její detekci.

Víte, že?

Jak poznat supercelu na radaru?

Chcete mít vždycky přehled o tom, co se děje? Sledujte nás v naší aplikaci!

Redakce Počasí & Radar
Více k tématu
Meteoradar, screenshot, 10. dubna 9:00: V pátek ovlivní počasí v Čechách přechod slabé okluzní fronty.
středa 8. dubna 2026

Konec pracovního týdne

V pátek do Čech dorazí slabá fronta
Meteoradar, screenshot, 9. 4. 16:00: Čtvrtek se v Česku bude vyznačovat slunečným, ale chladnějším počasím. Přechodně více oblačnosti se během dne objeví na severovýchodě území.
úterý 7. dubna 2026

Severní proudění

Chladnější, ale slunečné počasí
pátek 3. dubna 2026

Déšť a sníh

Středomoří bičuje tlaková níže
Všechny zprávy o počasí
Mohlo by vás také zajímat
pondělí 24. listopadu 2025

Poprvé v historii

V Etiopii vybuchla sopka Hajli Gubbi
úterý 9. prosince 2025

Vysoké teploty

Kam se zatoulala zima?
úterý 13. ledna 2026

Až 10 cm sněhu

Sníh dorazil až do Maroka
Všechny příspěvky
Počasí & Radar

Počasí & Radar k dispozici také na

Google Play StoreApp Store

Společnost

Kontakt Ochrana dat Impresum Prohlášení o přístupnosti

Služby

Nástroj pro nahrávání

Sociální sítě

facebookinstagramtikToklinkList