V posledních horkých a slunných týdnech v předpovědích počasí slýcháme o rostoucích rizicích vzniku a šíření požáru. Nelze si nepoložit otázku, jaká souvislost vlastně panuje mezi vznikem požáru a panujícím horkým počasím.

Jak vlastně dojde k tomu, že za horkého a slunného dne začne hořet třeba les? V médiích jsou mezi nejčastějšími přičinami uváděny lidská nedbalost, žhářství, někdy ale také spontánní samovznícení suché vegetace.

Hned zkraje je třeba uvést na pravou míru, že kdekoliv na Zemi se vyskytující vysoké teploty samy o sobě v principu nefungují jako spouštěč požáru. Kombinace intenzivního horka a dlouhotrvajícího sucha pouze připravuje případným požárům vhodné prostředí. Stále je však potřeba zdroje samotného vznícení, nějakého externího spouštěče.

Samovznítit se ve velmi výjimečných případech může například čerstvě posekaná tráva. K tomu je však třeba, aby k sobě byla navzájem jednotlivá travní stébla extrémně natěsnána. Vlivem rozkladných reakcí organické hmoty dochází k uvlňování tepla a hořlavých plynů. V extrémním případě může dojít k lokálnímu vzrůstu teploty až nad 150 °C, což je již teplota, která v kombinaci s přítomností hořlavých plynů stačí k iniciaci hoření.

Suché traviny musí čelit teplotám přes 250 °C, aby došlo k jejich samovznícení, dřevní hmota pak potřebuje dokonce minimálně 280 °C, aby začala sama hořet. Bez přispění člověka, pouze vlivem počasí, je tak samovznícení vegetace prakticky vyloučeno.

Za vznikem požáru často stojí sklo. Pohozené sklo může za slunečného počasí fungovat jako lupa, která soustředí sluneční paprsky do jednoho bodu, v němž dojde k extrémnímu lokálnímu přehřátí. Aby se tak stalo, musí se však sejít řada specifických podmínek.

Ano, blesk můžeme počítat jako jedinou opravdu přirozenou cestu, kterou reálně může dojít k rozpuku požáru ve volné krajině.

Neděje se tak ale příliš často - proti výraznému šíření případného bleskem vyvolaného ohně totiž zpravidla stojí vydatný déšť, který blesky za bouřky obvykle doprovází.

Je to smutné, ale je to tak. Drtivá většina požárů vzniká přímo či nepřímo v důsledku lidské nedbalosti nebo rovnou zlého úmyslu. Mezi nejtypičtější příčiny se řadí neopatrné zacházení s venkovním ohněm, odpalování pyrotechniky a odhozené cigaretové nedopalky.

Ne nedbalost, ale zlý úmysl žháře například stojí za nejrozsáhlejším požárem v novodobých dějinách Česka, který řádil během léta 2022 v oblasti Českosaského Švýcarska.