Začal nám druhý měsíc v roce, únor. Jedná se také o nejkratší měsíc v roce a poslední měsíc meteorologické zimy. Český název měsíce pochází z „ledů nořících se do vody" ( = únor ledů).

Únor mají mnozí z nás spojený s nadějí na blížící se jaro. A není divu, dny se zřetelně prodlužují a výška slunce nad obzorem každý den pomalu stoupá. Zvolna ubývá dnů, kdy se sluníčko vůbec neukáže, a mírně ustupuje i četnost výskytu mlh a nízké inverzní oblačnosti.

Za celý měsíc se na padesáté rovnoběžce, kolem které se území České republiky rozprostírá, den prodlouží o více než hodinu a půl. Nevykládejme si to však mylně, také únor je v našich podmínkách totiž většinou měsícem pošmourným, sychravým a šedivým, přesto do našich životů už přináší citelně více světla. Oproti temnému prosinci a lednu je už ve vzduchu prostě cítit blížící změna.

Co se teplotní charakteristiky týká, stává se měsíc únor hrdým držitelem titulu v průměru druhého nejchladnějšího měsíce roku, a to hned za lednem. V jednotlivých letech se situace samozřejmě mění a únoru se ve více než třetině všech let podaří prvenství nejstudenějšího měsíce lednu sebrat. O něco méně často se tak stane i v prosinci, výjimečně dokonce i v březnu.

Kdo se však třeba letos při pohledu na první sněženky raduje, že jaro již pomalu začíná, tomu může úsměv na tváři zmrznout naopak při pohledu do historie počasí, dávné i nedávné. Únor totiž po teplém prosinci a blátivém lednu rád překvapí prudkým arktickým vpádem od severovýchodu. Velmi nedávno se tak stalo třeba i v letech 2021, 2018 nebo 2012.

Vzhledem ke značné tepelné setrvačnosti pevnin (a ještě větší v případě oceánů a moří) tak může vrchol zimy dorazit i plné dva měsíce po zimním slunovratu. Koneckonců ty „nejarktičtější“ z měsíců, které kdy Evropa zaznamenala, byly právě únory, konkrétně zejména v letech 1956 nebo 1929.

Z února 1929 pochází ostatně i rekordní historické minimum pro Českou republiku, v obci Litvínovice u Českých Budějovic tehdy naměřili -42,2 °C. Při pohledu na data z ostatních meteorologických stanic nejen v Evropě, ale i na celé severní polokouli zjistíme, že řada z nich (dost možná i převážná většina) zaznamenala svou historicky nejnižší teplotu právě v únoru.

Porotože ale energie přicházející od slunce v únoru podstatně přibývá, častěji se již podaří při proudění z jižních směrů narušit teplotní inverzi a mimořádně již padne i prvních 20 stupňů. Rekordní maximum pro únor bylo zaznamenáno 27. února 1994 v Českém Krumlově, kdy zde bylo rovných 22 °C.

Koncem února 2021 zaznamenali přes 20 stupňů také v Opavě, zatímco v Polabí nebo v severozápadních Čechách tou dobou panovalo vlivem teplotní inverze vlhké a mlhavé počasí s teplotami jen slabě nad nulou.

Na horách je únor měsícem, kdy bývá dosahováno maximum sněhové pokrývky v dané zimní sezoně, často se tak ale stává i v březnu. Sněhové vločky se v únoru často objevují i v nížinách, ačkoliv tam se vzhledem ke klimatickým poměrům sněhová pokrývka za zimu nekumuluje jako na horách, sníh spíše střídavě napadne a odtává. V posledních letech však všechny charakteristiky týkající se sněhu klesají jak v nížinách, tak i na horách.

Na závěr si pojďme připomenout některé výstižné únorové charakteristiky: