Závěr tohoto týdne bude z hlediska počasí opravdu vzrušující. Nad střední Evropou se zformuje výrazné teplotní rozhraní, na němž se bude utvářet výrazná oblačnost se srážkami. V závislosti na tom, jak daleko na jih pronikne studený vzduch, pak bude klesat i hranice sněžení. Přesná předpověď tepot, srážek i hranice sněžení je v tomto případě velice náročná, protože teplotní rozhraní jsou známá svými vrtkavými rozmary.

Půjde o střet teplého a vlhkého vzduchu od jihu s původně polárním vzduchem od severu. Tyto dvě svými vlastnostmi zcela odlišné vzduchové hmoty se střetnou nad střední Evropou, kde se budou přetlačovat o svůj vliv.

Přesně taková situace, kdy se potkají vzduchové hmoty s dostatečnou vlhkostí o velmi rozdílných teplotách, velice svědčí tvorbě oblačnosti se srážkami. Tam, kde se tedy potkává velmi studený vzduch se vzduchem velmi teplým, obvykle padají srážky. A od toho, zda se dané místo nachází na teplejší, nebo naopak na studenější straně rozhraní, se odvíjí skupenství padajících srážek.

Sněžení je v pátek a v sobotu velice pravděpodobné pro horské polohy na severu naší země. Pokud však velmi studený vzduch pronikne o něco dále na jih, bude to znamenat, že smíšené srážky by se na severu naší země objevovaly přechodně již v polohách kolem 400 metrů nad mořem. Vydatné sněžení i v nejnižších nadmořských výškách je u nás ale velmi nepravděpodobné i na nejzazším severu.

Velké nejistotě však s ohledem na skupenství padajících srážek momentálně čelí nedaleko na sever od nás. Rozlehlé nížiny na severu Německa a v Polsku, které zahrnují například i hlavní města obou států, Berlín a Varšavu, by se totiž o víkendu mohly dočkat vydatného sněžení.

V předpovědích jednotlivých modelů stále existují velké rozdíly. Podle varianty amerického výpočetního modelu počasí GFS by měl studený, původem polární, vzduch postoupit až daleko na jih. Přitom by rozlehlé oblasti nížin Německa a Polska čelily vydatnému sněžení a pravděpodobně i akumulaci těžkého, mokrého sněhu. Na severu a severozápadě Čech by sněhové vločky přechodně sestoupily až do poloh kolem 400 metrů nad mořem.

Evropské výpočetní modely počasí prozatím nabízí trochu jiný obrázek. Počítají s variantou, že ten nejstudenější vzduch by se měl držet spíše nad Skandinávií a v severní polovině střední Evropy by se sněžení mělo týkat jen těch nejvyšších nadmořských výšek, zatímco jižní polovina střední Evropy by sněžení měla zůstat ušetřena úplně.

Oba modely navrhované scénáře v současnosti představují spíše extrémní varianty možného vývoje a realita bude zřejmě jakýmsi průměrem obou těchto variant. Jako nejpravděpodobnější se tak jeví, že v pátek i v sobotu by se na severu naší země měly sněhové vločky objevovat přechodně již od zhruba 600 metrů nad mořem, směrem na jih však bude hranice sněžení růst a například na Šumavě by se sněžení mělo týkat jen těch nejvyšších poloh. Mimo hřebeny severních pohraničních hor však nelze čekat výraznou tvorbu nové sněhové pokrývky.

Zejména v sobotu bude naše území svědčit výraznému teplotnímu kontrastu, kdy denní teploty by se měly pohybovat od asi 6 stupňů na krajním severu až po 19 stupňů na krajním jihu. A ještě o kousek jižněji, například v Maďarsku, by se teploty mohly šplhat až k 25 stupňům!

Nicméně na tom, co se bude dít od neděle dál, mezi modely panuje shoda. Nad střední Evropou by mělo převzít nadvládu teplejší a vlhčí západní až jihozápadní proudění. Oblačnosti tak sice bude více, teploty se však vrátí do oblasti mírného nadprůměru.