Během noci na pondělí se mlhy utvářely zejména v oblasti severozápadní poloviny Čech, o něco méně také v oblasti střední a jižní Moravy a moravské části Českomoravské vrchoviny. A zatímco na Moravě se mlhy během dopoledne většinou rozpustily, v oblasti severozápadních Čech zčásti přetrvaly až do odpoledních hodin a svou přítomností zde udržely teploty velmi nízko - místy jsme dokonce zaznamenali i ledový den, tedy takový, kdy teplota po celý den vůbec nevystoupí nad bod mrazu.

Ačkoliv na většině území tak převládalo slunečné počasí, teploty se v závislosti na poloze daného místa lišily. Teplotní inverze totiž přetrvávala i v místech, kde panovala jasná obloha; hřejivé sluneční paprsky teplotní inverzi jen dočasně zmírnily a zamaskovaly. Pokud se podíváme na rozložení maximálních teplot, zjistíme, že většinou se vešly do poměrně úzkého intervalu mezi 4 až 8 stupni.

Pár lokalit však svými teplotami výrazně vyčnívalo. V pondělí 29. ledna se jednalo zejména o Pošumaví, kde se odpoledne oteplovalo až k 15 stupňům!

Ale proč se právě zde teploty za těchto situací tak rády utrhnou ze řetězu? V podmínkách velmi teplého jižního až jihozápadního proudění zimní tlakové výše se totiž na závětrné straně Šumavy lehce rozruší teplotní inverze. Děje se tak díky přetékání vzduchu přes horskou překážku, podobně jako když v horské bystřině přetéká proud vody přes veliký balvan a na jeho odvrácené (závětrné) straně se noří hlouběji do vodní vrstvy, a dochází zde tak k výraznému promíchávání hmoty.

Prouděním přes horskou překážku navíc dochází k vysušování vzduchu, kdy vlhkost zůstane na návětrné straně pohoří. Vysušený vzduch se poté při svém poklesu na závětrné straně pohoří díky menšímu obsahu vlhkosti otepluje výrazně rychlejším tempem - to je v zásadě princip fénového proudění. V případě Pošumaví se navíc fénový efekt násobí díky Alpám, které mají při jihozápadním proudění poměrně významný oteplující vliv prakticky na celé Čechy.

Podobné fénové lokality u nás leží při jihozápadním a jižním proudění také v závětří Jizerských a Lužických hor na Šluknovsku a Frýdlantsku a také v závětří Jeseníků na Osoblažsku, Jesenicku a Opavsku. Právě na těchto místech pak teploty za dnů, jako je ten dnešní, stoupají výrazně výše než jinde. A tepleji zůstává samozřejmě také ve vyšších nadmořských výškách, které vyčnívají nad přizemní vrstvu studeného vzduchu.

Ale pozor, postavení návětrné a závětrné lokality se rychle mění v závislosti na směru proudění. Podobně tak Krušné hory vytvářejí v případě západního a severozápadního proudění závětrnou fénovou oblast naopak z Podkrušnohoří. Fénový efekt Krušných hor, které nejsou příliš vysokým pohořím, je sice slabším než v případě Alp nebo Šumavy, při dostatečně silném proudění se však dokáže do teplot nížin severozápadní poloviny Čech poměrně výrazně propsat. Podobný oteplující efekt při západním či severozápadním proudění v nížinách střední a jižní Moravy působí také Českomoravská vrchovina.