Málo se o tom ví, ale převážná většina populace trpí nedostatkem vitaminu D. Může za to nejen nevhodné složení stravy, ale také životní styl, který nezahrnuje dostatek času stráveného venku. Na vině je také to, že mnozí lidé berou doporučení ohledně škodlivých slunečních paprsků až příliš důsledně - a to je škoda, naše tělo si totiž z velké části pokrývá (nebo by to aspoň tak rádo dělalo) svou potřebu vitaminu D právě za nezbytné spolupráce se slunečními paprsky.

Vitamin D je zcela zásadní pro správné fungování naší imunity. Protože bez vitaminu D je nemožné správné vstřebávání vápníku a hořčíku v našem těle, trpí jeho nedostatkem také naše zuby a kosti. Vitamin D je dále zcela klíčový pro zdraví mozku, srdce i naši mentální pohodu.

Hlavní cesta k zisku vitaminu D je (nebo by ideálně měla být) skrze sluneční záření. Jak se tak ale děje? V naší pokožce je přirozeně přítomna speciální molekula zvaná 7-dehydrocholesterol. Tato látka se dokáže přeměnit v prekursor vitaminu D, ale potřebuje k tomu dostatečné množství UV-B záření.

Prekursor vitaminu D svým chemickým složením již vlastně odpovídá samotnému vitaminu D, ale aby získal účinky a vlastnosti vitaminu D, musí se jeho molekula ještě správně pootočit - musí projít takzvanou izomerací. Takové dva izomery, které jsou vlastně svým složením totožné, ale přesto neúčinkují stejně, si můžete představit jako dva zrcadlové obrazy téhož - nebo jako když na hřbet levé ruky položíte pravou ruku.

O převedení provitaminu D na samotný vitamin D se už naše tělo dokáže postarat samo. Na nás ale je, abychom svému tělu dodali dostatečné množství UV záření - a k tomu se musíme, navzdory některým z dobře míněných dermatologických doporučení, vystavit bez jakékoliv ochrany ostrému polednímu nebo odpolednímu slunci.

K tomu, aby si naše pokožka sama obstarala vitamin D, dokáží v našich podmínkách dostatečné množství UV záření dodat sluneční paprsky pouze v období zhruba od poloviny dubna do konce září - a navíc pouze v omezeném okně mezi 10. hodinou dopoledne a 16. hodinou odpoledne. Kdykoliv jindy je u nás sluneční záření prostě příliš slabé a složka UV záření v něm je nedostatečná k tomu, aby pokryla potřeby našeho těla.

Abychom si rozuměli - neznamená to, že od teď byste měli zanevřít na ochranu před silnými slunečními paprsky! Stále totiž platí, že vysoké vystavování se UV záření je pro naši pokožku i oči velmi zatěžující a může vést k jejich narušení. Vyhýbat se slunečnímu záření za každou cenu či vůbec neopouštěť domov bez krému s ochranným faktorem SPF (Sun Protection Factor) však může být kontraproduktivní.

Nejnovější poznatky tak doporučují mezi polovinou dubna až koncem září vystavit své tělo aspoň na půl hodiny přímému slunečnímu svitu bez jakékoliv ochrany. A to aspoň dvakrát týdně kolem poledne nebo časně odpoledne, kdy se slunce nachází nejvýše nad obzorem.

Platí, že vitamin D, který si naše tělo samo vytvoří, dokáže také nejlépe zužitkovat i skladovat pro období dlouhých a temných zimních měsíců. Vitamin D je totiž rozpustným v tucích, a proto může zůstat uskladněný na delší dobu v našich tukových zásobách - z tohoto důvodu může docházet také k jeho předávkování - vitamin D není rozpustný ve vodě, proto naše tělo jeho nadbytek nedokáže jednoduše vyloučit prostřednictvím moči.

Předávkování vitaminem D je však výrazně vzácnější než jeho nedostatek - některé zdroje uvádějí, že v rámci střední Evropy se nedostatek vitaminu D týká až tří čtvrtin populace! Co tedy dělat, pokud nestíháte trávit dostatek času na slunci?

Pomůže správná strava, kdy mezi potraviny bohaté na vitamin D patří zejména ryby a mořské plody, vaječné žloutky či houby. V dnešní době také existuje celá řada potravin uměle obohacených o vitamin D. A v neposlední řadě jsou tu také potravinové doplňky - multivitaminy či prostě jen čistý vitamin D. Takové doplňky je však třeba vzhledem k lipofilní povaze vitaminu D vždy třeba užívat spolu s jídlem obsahujícím tuky (rostlinné nebo živočišné).