Ač se nám to z momentálně relativně chladné střední Evropy vůbec nemusí zdát, celkem nedaleko od nás už se rozjela opravdová letní horka. Řeč je o jihozápadní Evropě, zejména Pyrenejský poloostrov a části Francie zažívají již nyní, koncem března, tropické teploty. Na řadě míst v minulých dnech padly nejen denní, ale i měsíční rekordy.

Příčinou takto vysokých teplot je příliv mimořádně teplého vzduchu, jehož zdrojem je rozpálená severozápadní Afrika. Jedná se přitom o oblasti Sahary, kde, ač mimořádně vysoké teploty jsou běžné, jejich nástup takto časně zjara až tak obvyklý není. I na Sahaře totiž v zimním období poměrně výrazně klesají teploty a oteplování v jarních měsících směrem ke žhavému létu je poměrně pozvolné (v lednu a únoru i zde klesají noční teploty nezřídka pod bod mrazu). V saharské Mauretánii naměřili v místním městečku Akjoujt teploty 45 °C, patrně se zde jedná o nový měsíční rekord pro březen.

Na toto období zcela mimořádné hodnoty registrují i jinde v severozápadní Africe, například v Maroku teploty přesahují i 35 °C. Za doporovodu silného jihovýchodního větru calima ze Sahary, který s sebou nese i kvanta písečného prachu, přesahují teploty pětatřicítku i na Kanárských ostrovech. Běžné teploty pro toto období jsou zde přitom kolem 24 °C.

Cestou do Evropy se rozžhavený africký vzduch samozřejmě značně ochladí. I tak v pondělí naměřili ve Španělské Murcíi 34 °C, což je hodnota, která se zde běžně vyskytuje až v červenci nebo v sprnu. Přes tropických 30 °C měřili v tomto týdnu na mnoha dalších místech ve Španělsku a Portugalsku.

Ve středu se velmi teplý vzduch dostal i do Francie, kde rekordmanem se stalo městečko Navarrenx, které zaznamenalo i na místní poměry na březen neuvěřitelných 30,8 °C. Ve Francii zaznamenávali ve středu tropické teploty na řadě dalších míst, ještě více stanic pak měřilo teploty kolem 29 °C. Takové teploty i ve Francii znamenaly prolomení dosavadních měsíčních rekordů pro březen.

Takto vysoké teploty tak brzy na jaře jsou pro region jihozápadní Evropy letos závažným problémem. Uplynulá zima zde totiž byla nezvykle suchá, žádné významnější srážky přitom ani nejsou ve výhledu, ačkoliv teploty v následujících dnech poklesnou k hodnotám bližším normálům pro toto období. Nutno dodat, že ve středomořském srážkovém režimu jsou právě zimní měsíce nejvýznamnějším zdrojem srážek. Srážky, které tedy nespadnou do konce března, budou velice chybět a s pokračujícím jarem pravděpodobnost jejich výskytu dále klesá. Naděje na zlepšení se tak na jihozápadě Evropy rýsuje potenciálně až na podzim.