V neděli 13. dubna 2025 ve 2:21 středoevropského času nastává první úplněk letošního astronomického jara. Dubnovému úplňku se tradičně přezdívá také „růžový“. Letošní dubnový úplněk bude zajímavý také tím, že půjde o takzvaný mikroúplněk.

Zaběhnuté označení dubnového úplňku pochází z tradičních názvů používaných domorodými obyvateli Severní Ameriky, kteří si období jeho výskytu spojovali se „záplavou“ drobounkých růžových květů na severoamerických prériích, patřících rostlince jménem plaménka šídlovitá (Phlox subulata).

O mikroúplňku hovoříme ve chvíli, kdy se Měsíc nachází v takzvaném apogeu, tedy v nejvzdálenějším bodě své dráhy od planety Země.

Mikroúplněk se zdá na obloze i pohledem pouhého oka o něco menší a méně jasný, než je zvykem u bežných úplňků.

Opakem mikroúplňku je takzvaný superúplněk, kdy se Měsíc na své dráze nachází Zemi naopak nejblíže, a nám se tak jeví větší a jasnější.

Rozdíl mezi mikroúplňkem a superúplňkem může být až kolem 14 % ve zdánlivé velikosti a asi 30 % v jasu.

Letošní dubnový úplněk nastává ve znamení Vah, které je typicky spojováno s rovnováhou, harmonií a pokojnými mezilidskými vztahy.

K rannímu západu úplňkového měsíce u nás v neděli dojde kolem šesté hodiny ranní, vycházet bude měsíc opět až po osmé večer.

Ranní pozorování úplňku v Česku spíše jen ojediněle ztíží mlhy nebo nízká oblačnost, večerní pozorování už však častěji zkomplikuje výskyt zvětšené oblačnosti, kterou místy navíc doprovodí i přeháňky nebo slabé bouřky.