Načasování příchodu fáze letošního lednového úplňku připadá na pozdní večer, ve 23 hodin a 26 minut. Zde můžeme připomenout, že úplněk je měsíční fází, kdy je Sluncem osvětlená celá měsíční polokoule, jež je přivrácená naší planetě Zemi. Opakem úplňku je pak fáze novoluní (nov), kdy je Měsíc Zemi nakloněn jen svou neosvětlenou stranou.

Než se Měsíc dostane z fáze úplňku do fáze novoluní, trvá mu to zhruba 29,5 dne. Úplněk tak zažíváme každý měsíc, zpravidla jich je tedy 12 ročně, každý třetí rok pak dokonce 13.

Měsíc je jedinou přirozenou družicí planety Země a dělí ho od nás zhruba 384 tisíc kilometrů.

Vliv Měsíce na zemské dění nejviditelněji pozorujeme na příkladu slapových jevů, kdy gravitační síly Měsíce doslova hýbou masami mořských vod, a působí tak příliv a odliv. Intenzita slapových jevů se liší v závislosti na postavení Měsíce. Nejintenzivnější (skočný) příliv a odliv nastává v případě, kdy tělesa Slunce, Měsíce a Země stojí v jedné přímce, a sčítají se tak jejich gravitační síly (Měsíc musí být ve fázi úplňku nebo novu).

Pokud se Měsíc nachází ve fázi první nebo poslední čtvrti („couvá“ nebo „dorůstá“), ruší slapové působení Slunce to měsíční, a přílivy a odlivy jsou tehdy jen nevýrazné (tzv. hluché).

Svou přezdívku si lednový úplněk historicky získal pro tu skutečnost, že často přichází v době nejsilnějších mrazů, kdy se krajinou hlasitě line vytí hladových vlků.

Za zmínku také stojí pohyb planety Mars, která se v tyto dny výrazněji přiblíží planetě Zemi, a navíc se svým postavením ocitne v opozici se Sluncem, bude tedy jasně viditelná pro pozorovatele na Zemi po celou noc. V noci na úterý, pak v případě jasné oblohy budeme moci sledovat „nebeský tanec“ úplňkového měsíce s Marsem, přičemž k maximálnímu přiblížení těchto dvou objektů na obloze by mělo dojít v úterý kolem 5:30 ráno.