Od zimního slunovratu již uplynulo téměř sedm týdnů, a to je na délce dnů už pořádně znát. Kolik nám již od prosince zhruba přibylo denního světla?

Tabulka výše shrnuje údaje o východu a západu slunce, celkové délce dne a také maximální úhlové výšce slunce nad obzorem v konkrétních dnech.

21. prosince 2024 nastal zimní slunovrat, prožili jsme tehdy nejkratší den v roce. Jarní rovnodennost letos nastává 20. března, na letní slunovrat si pak počkáme až do 21. června.

Jako referenční lokalita byla zvolena Praha, která leží na 50. rovnoběžce, zhruba uprostřed země - údaje pro Prahu jsou tak vcelku reprezentativní pro celé Česko.

Můžeme tak vidět, že od zimního slunovratu až do 6. února se u nás prodloužil den o zhruba 1 hodinu a 30 minut. O přibližně 90 minut se přitom den v Česku prodlouží i během samotného měsíce února.

A prodlužování dne pokračuje dále, navíc přitom nabírá na obrátkách - nejrychleji denního světla přibývá ve dnech kolem jarní rovnodennosti, kdy se tak děje tempem zhruba 3 minut a 45 sekund denně.

S blížícím se letním slunovratem tempo prodlužování dne opět zpomaluje, až se zastaví dovršením nejdelšího dne v roce. Denního světla si v období kolem letního slunovratu užíváme v průměru více než 16 hodin a 20 minut.

Výška slunce nad obzorem v pravé poledne nám říká, pod jakým úhlem maximálně na nás v daný den dopadají sluneční paprsky. Čím se slunce nachází výše, tím více k nám posílá energie.

Pokud se tak například ocitnete 6. února v pravé poledne pod slunečními paprsky, budou vás hřát jenom tak silně jako v den letního slunovratu krátce po půl osmé ráno.