Začíná červen, šestý měsíc v roce, první měsíc meteorologického i astronomického léta a zároveň poslední měsíc astronomického jara. Měsíc červen má 30 dnů.

Původ českého názvu tohoto měsíce není jednoznačný. Hádá se na odvození z červené barvy, protože v tomto měsíci dozrávají jahody, třešně i jiné červené ovoce. Další možný zdroj tohoto jména také souvisí s ovocem - naši předci si všímali, že právě v červnu se v dozrávajícím ovoci začínají ve větším množství vyskytovat červi.

Ve velkém množství indoveropských jazyků se název měsíce červen odvozuje od latinského slova junius, které by mělo mít souvislost s římskou bohyní Junou, manželkou boha Jupitera, nejvyššího římského boha vládnoucího nebesům (patrně souvislost s červnovým slunovratem a červnovými bouřemi na obloze). Červen v angličtině je tedy June, v němčině Juni, ve francouzštině juin, ve španělštině junio, ve slovenštině jún.

Slunce se první dvě červnové dekády nachází ve znamení Blíženců, zbytek měsíce přechází ve znamení Raka. 21. června nastává letní slunovrat - na severní polokouli je tou dobou slunce nejvýše na obloze a panují zde nejdelší dny v roce. Pro představu - na padesáté rovnoběžce, kolem níž se rozprostírá území České republiky, trvá na letní slunovrat den téměř 16 a půl hodiny a úhlová výška slunce nad obzorem v pravé poledne činí asi 63 °. Na obratníku Raka se v ten den v pravé poledne slunce nachází přímo v nadhlavníku (90 °) a prakticky zde tedy není stín. Letním slunovratem začíná astronomické léto a zároveň půlroční období, během něhož se dny budou zkracovat. Meteorologické léto naopak začíná hned 1. června, z hlediska hodnocení počasí tak již celý měsíc červen platí jako letní měsíc.

Červnové počasí odpovídá přechodu mezi jarem a létem. Denní teploty již většinou stoupají přes 20 stupňů a výrazně častěji se dostavují také letní dny (je dosaženo aspoň 25 stupňů) nebo i tropické dny (je dosaženo aspoň 30 stupňů). Tak teplo jako v červenci a v srpnu však v červnu ještě nebývá. Chladnější bývají zejména noci, počátkem měsíce ještě i v nížinách mohou ranní minima klesat až ke 4 stupňům a právě první červnová dekáda mívá v některých letech ještě spíše charakter doznívajícího jara.

Červen je charakteristický nárůstem bouřkové činnosti. Vysoké teploty a silné sluneční paprsky dodávají do atmosféry hodně energie, která je ke vzniku bouřek potřebná. Právě díky častému výskytu silných přeháněk a bouřek se červen řadí mezi nejdeštivější měsíce roku, na velké části našeho území patří červnu dokonce primát toho nejdeštivějšího měsíce.

Absolutní červnové teplotní maximum bylo naměřeno v nedávném roce 2019, kdy 26. června naměřili v Doksanech na Litoměřicku žhavých 38,9 °C. Naopak absolutní červnové minimum pochází z 1. června 1997, kdy na stanici v obci Horská Kvilda na Šumavě zaznamenali -8,3 °C.

Na závěr si připomeňme některé z klasických příkladů lidové meteorologie pro měsíc červen: