Slovinsko se potýká s nepříznivými následky silných bouří a přívalových dešťů. Slovinský premiér měl dokonce prohlásit, že Slovinsko čelí nejhorší živelné katastrofě ve své historii. V sobotu večer došlo vzhledem k extrémnímu průtoku k protržení hráze na řece Mura na východě země.

Slovinsko sužují záplavy již od pátku. V sobotu večer přišla další velká rána, když se na východě země na řece Mura protrhla hráz na ochranu před povodněmi. Spěšně zde musely být evakuovány vyšší stovky lidí.

Pokud by došlo k úplnému zhroucení hráze, přilivová vlna z vody z přehrady by v mžiku zaplavila asi deset okolních obcí. Tomu má zabránit záchranná akce, kdy se zde vrtulník snaží utěsnit několik metrů širokou díru v hrázi za pomoci betonových bloků.

V dalších částech země mezitím pokračují záchranné a sanační práce. Kvůli obávanému sesuvu půdy u městečka Črna na Koroškem poblíž rakouských hranic byli preventivně odvezeni do bezpečí obyvatelé několika vesnic podél řeky Meza.

Několik slovinských vesnic je již od pátku zcela odříznuto od okolního světa. Obyvatelstvo zde musí být zásobováno pitnou vodou a potravinami prostřednictvím vrtulníku, vojáci se do některých z těchto míst snaží dostat pěší cestou.

Ve městě Ljubno ob Savinji na rakouských hranicích již strhly sesuvy půdy čtyři domy. Na jiných místech v zemi se zřítily mosty, pod vodou se ocitají dlouhé úseky silnic i železničních tratí.

Civilní ochrana ohlásila v sobotu více než 3 700 operací po celé zemi během 36 hodin. Byli zachraňováni lidé, kteří se uchýlili na stromy nebo střechy domů. Vláda odhaduje celkovou škodu již na více než 500 milionů eur.

Povodně také zuří na jihu Rakouska, zejména ve spolokových zemích Korutany a Štýrsko, kde vydatně pršelo i celou sobotu.

Přestože Chorvatsko leželo mimo hlavní dění silných dešťů, místní úřady i obyvatelstvo se již připravují na záplavy nebo minimálně přechodné zvýšení průtoků místních řek. Některé řeky ze Slovinska, jako například zmíněná Mura, totiž dále pokračují do Chorvatska.

Je proto třeba v Chorvatsku na některých řekách počítat s přílivovými vlnami. Z tohoto důvodu jsou již přijímána opatření ve formě hrází z pytlů s pískem, místy vodohospodáři také přistupují k předběžnému odvádění říční vody.

Vlnící se studená fronta, která o víkendu přinášela srážky do zemí jižně od nás, prolévala velkým množstvím deště také Česko. Trvalé srážky na severovýchodě naší země pokračují ještě v neděli večer. Protože předchozí měsíce u nás byly vesměs suché, byla půda i většina vodních toků schopna bez větších problémů pojmout i velké množství srážek.

Na severovýchodě naší země, v Krkonoších, východních Čechách, Orlických horách, Jeseníkách a také ve Slezsku, kde budou srážkové úhrny nejvyšší, může docházet ke zvýšení říčních průtoků a vyhlášení prvního, nejnižšího, stupně povodňové aktivity, takzvané povodňové bdělosti. Tehdy dochází ke značnému zvýšení vodního průtoku, voda se však zpravidla nevylévá z koryta a nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí. Je však třeba věnovat situaci náležitou pozornost.