V pátek počasí nad naším územím ovlivňovala zvlněná studená fronta. Zatímco v Čechách bylo zataženo s deštěm, na Moravě se k večeru objevily bouřky. Byla zaznamenána dokonce i takzvaná supercela.

Bouřky ani přeháňky žádné významnější škody nenapáchaly. Doprovázel je jen silnější déšť a vítr. Zajímavostí ale je, že se i v takto pozdním období objevila supercela, což je konvektivní buňka, která vykazuje rotaci. Ta se vytvořila přibližně v oblasti Bystřice pod Hostýnem a dále urazila dlouhou trasu až směrem k Bohumínu.

Jak se může objevit supercela ve dni, kdy nejsou nikterak vysoké teploty a nic nenaznačuje tomu, že by se bouřky měly vytvářet a už vůbec ne ty, které jsou schopné rotovat? Za vše může hlavně střih větru, který lze chápat jako změnu směru větru výškou. Čím jsou rozdíly větší, tím je střih větší. Ten svým působením může v kombinaci s dostatečnou konvektivní energií, známou také jako CAPE, napomáhat vzniku rotujících bouřek či přeháněk.

V jednom z našich nedávných článků jste se mohli dočíst o tornádech na začátku srpna. To se spustilo dokonce s bleskově neaktivní přeháňky. I zde sehrál hlavní roli střih větru, který má v případě tvorby rotujících bouří leckdy větší slovo než sama podpůrná energie (CAPE). Pokud k takové kombinaci dojde, pak jsou takové přeháňky či bouřky nízké a sahají maximálně do 8 až 9 km (často i mnohem níž). Pak mluvíme o tzv. low topped* supercelách a konvekci.

* z anglického low topped, volně přeloženo: Nízké vrcholky, tedy buňky nesahající do takové výšky, jako bouřky v běžných (většinou letních) podmínkách.

Páteční supercelu se podařilo několika lidem zachytit. Podívejte se v galerii níže na výběr těch nejzajímavějších fotek. Na obrázcích můžeme vidět jasně oblačnou rotující sníženinu, takzvaný wall cloud, který je pro supercely charakteristický.

Někdy se rotující krásky mohou objevit dokonce i v říjnu. Zdá se, že datum 16. říjen je mezi supercelami oblíbené. Objevily se totiž během končící sezóny v roce 2014. V ten samý den udeřily supercely i v roce 2022. Tehdy se prohnala poměrně výrazná rotující buňka severem Čech. Tyto případy jsou jen další ukázkou, jak tenká je někdy hranice mezi situacemi, kdy se neobjeví vůbec nic a kdy se začnou dít věci.