Bouřková sezona nám začala, ale to nejlepší nás ještě čeká. Bouřku můžete v české krajině spatřit výjimečně kdykoliv v roce, ale jejich hlavní období spadá na měsíce letního půlroku, tedy duben až září. Vznik bouřky si totiž žádá hodně energie a té je největším zdrojem intenzivní sluneční záření. Co přesně ale za vznikem bouřky stojí?

Pro vznik bouřek je klíčová velká instabilita atmosféry. To znamená vrstvu silně přehřátého vzduchu při zemi, na niž naopak přiléhá vrstva mnohem studenějšího vzduchu směrem vzhůru od zemského povrchu. Teplý vzduch u země začne rychle stoupat a ochlazovat se. Tím v něm obsažená vlhkost začne kondenzovat do malých kapiček a vzniká pověstný bouřkový mrak – cumulonimbus. Pro úspěšný vznik mohutného bouřkového mraku je tedy zapotřebí i další faktor – vysoká vlhkost vzduchu.

Uvnitř tohoto oblaku se zachová proud teplého vzduchu, který unáší vodní kapičky směrem vzhůru až k vrcholu oblaku. Tam dojde k zmrazení vodních kapiček do podoby drobných ledových krystalků. Ledové krystalky v horních částech oblaku získávají kladný elektrický náboj. Tyto krystalky se nadále zvětšují, někdy až natolik, že začnou dopadat na zem v podobě krup. Led, který naopak cestou k zemskému povrchu roztaje, dopadá už jako dešťová kapka.

Při svém pohybu dolů získávají ledové krupky a dešťové kapky záporný elektrický náboj. Kladný elektrický náboj se formuje také na zemském povrchu. Srážky se záporným nábojem jsou tak přitahovány k kladně nabitému zemskému povrchu.

Pokud jsou přitažlivé síly mezi opačnými náboji dostatečně silné, vzniká elektrický výboj – blesk – doprovázený rázovou vlnu – hrom. Blesk může vznikat v rámci jednoho oblaku, mezi více oblaky a také mezi oblačností a zemským povrchem. Posledně jmenované blesky nám samozřejmě nahánějí největší strach.

Kde aktuálně bouřky řádí a nemíří třeba zrovna na vás? Sledujte náš meteoradar.