Již tuto sobotu nastane zimní slunovrat, současně začne astronomická zima. Po tomto datu se k nám pomalu začne opět vracet světlo a dny se budou prodlužovat.

Magický den

Den zimního slunovratu připadá většinou na 21 nebo 22. prosince. Je to dáno tím, že rok netrvá přesně 365 dní. Doba "návratu světla" bývala hlavně v minulosti příležitostí k různým oslavám a tradicím. U nás oslavovali prodlužování dne zejména Keltové. Tuto sobotu nastane slunovrat přesně v 10:19 minut, Slunce vstoupí do znamení Kozoroha a čeká nás nejdelší noc.

Doba zimního slunovratu byla obdobím pro věštění a spojení s přírodou. Později byly tyto oslavy vlastně nahrazeny křesťanským svátkem Vánoc. Zajímavostí je, že z pohanských dob nám ale i tak některé zvyky zůstaly, například se jedná o rozkrajování jablek, lití olova či vosku nebo zdobení domovů větvičkami jmelí.

Zkracování noci

Zkracování noci probíhá zpočátku velmi nenápadně a den se prodlužuje jen o minuty. S měnícím se denním světlem se objevovaly i různé pranostiky. Například: Na Nový rok o slepičí krok, Na Tři krále o krok dále nebo na Hromnice o hodinu více.

Astronomická zima začíná slunovratem a končí spolu s jarní rovnodenností. Od soboty se bude den prodlužovat až do letního slunovratu, který nastane 21. června. Co se počasí týče, očekáváme v sobotu roztroušené přeháňky, které mohou být od vyšších poloh i sněhové. Větší nadílku sněhu očekáváme spíše až během pondělí.