Pozorovatel ve východním Sussexu ve Velké Británii zachytil na kameru tento neobvyklý pohled, který by se dal nazvat jako „díra v oblacích“, angličtina pro tento jev nese pojmenování „fallstreak hole“.

Tento působivý a poměrně vzácný jev by se dal popsat jako mezera nebo díra v okolních poměrně kompaktních oblacích typu cirrocumulus nebo altocumulus. V tomto zdokumentovaném případě se jedná o oblaka typu cirrocumulus.

Cirrocumuly jsou rozeznatelné podle své jasně bílé barvy a vzhledu drobného chuchvalce nebo chomáčku, zatímco oblaka typu altocumulus jsou tmavšího odstínu, hladšího tvaru a nabývají větších rozměrů.

Tato oblaka se v troposféře (nejspodnější vrstva atmosféry, kde se odehrává a tvoří veškeré počasí) nacházejí dostatečně vysoko, aby obsahovala podchlazené kapičky vody. Podchlazené kapičky vody mají teplotu pod bodem mrazu, ale nemají formu ledu.

Ale proč tomu tak je? Běžná voda, jako je i naše pitná voda, obsahuje drobné částice ve formě prachu nebo jiných nečistot. Ty jsou základem pro růst ledových krystalků, pokud teplota klesne pod 0 °C. Voda tak může díky těmto malým krystalizačním jádrům zamrznout.

Ale u kapiček čisté vody, ze kterých jsou složena oblaka, nejsou přítomny žádné další nečistoty (krystalizační jádra), a tak voda může zůstat jako podchlazená kapalina až do teploty kolem -40 °C.

Pokud letadlo proletí takovou vrstvou oblačnosti, způsobí to, že se okolní vzduch rozpíná a ochlazuje. Takové ochlazení pak může mít za následek, že podchlazené kapičky náhle zmrznou do formy ledových krystalků. Tyto ledové krystalky pak padají z oblohy jako tzv. virga, neboli srážkové pruhy. To jsou srážky, které nestihnou dopadnout na zem (dříve se odpaří nebo vysublimují).

Může to znít překvapivě, ale proces mrznutí ve skutečnosti uvolňuje určité množství tepla. Toto teplo může stačit k tomu, aby se odpařily okolní kapičky vody , a vznikne tak ostře ohraničená díra v jinak souvislé vrstvě oblačnosti.

Aktuální stav oblačnosti můžete pozorovat také na našem meteoradaru.