Vlnou veder nazýváme období horka, kdy odpolední teplota přesáhne 30°C po dobu více než 5 dní. Tato definice však nebere v potaz regionální rozdíly. Například na Českomoravské vrchovině je mnohem méně tropických dnů než v Polabské nížině.

Při vlně veder se občas vyskytne i tropická noc. Tou označujeme období mezi 21. a 7.hodinou, kdy minimální teplota neklesne pod 20°C. Takových nocí je nejvíce ve velkých městech díky ,,tepelným ostrovům" a v posledních letech jejich četnost roste. Další místo, kde se s nimi můžeme častěji setkat je Frýdlantský výběžek, který je ovlivňován fénovým efektem. Naopak nejméně četné jsou v údolích a okolí řek.

Vlna horka do České republiky může dorazit i v několika po sobě jdoucích vlnách. Například v roce 2015 se vyskytla vlna veder počátkem července a potom až 14 dní trvající epizoda úmorného vedra v první polovině srpna, kdy několik dní za sebou bylo až kolem 36°C. Nicméně jsou i roky, kdy se u nás vzhledem k nevhodnému uspořádání tlakových útvarů žádná vlna veder nevyskytne, jako tomu bylo například v roce 2020 nebo 2021.

Nutno podotknout, že v jižní Evropě jsou vlny veder mnohem četnější a teploty zde mohou šplhat až přes 40°C. Na začátku srpna roku 2021 sužovala extrémní vlna veder například Itálii, kde meteorologové naměřili až 48.8°C.

Při vlně veder 20.8.2012 naměřili meteorologové v Dobřichovicích u Prahy doposud nejvyšší teplotu na našem území, a to 40.3°C. Velmi blízko čtyřicetistupňové hranice se teploty pohybovaly například i v roce 2015 nebo 2019.