Počátkem letošního září se po prudkém ochlazení na konci srpna vrací slunečné a teplé počasí. Mnozí lidé o této teplé epizodě předčasně hovoří jako o babím létě - toto označení je však nesprávné. Jedná se totiž o takzvané mariánské či pozdní léto, které lze považovat za prodlouženou ruku klasického teplého letního počasí. Mnozí považují období mariánského léta za nejkrásnější obdbobí v roce.

Mariánským létem označujeme delší období se slunečným počasím a vysokými denními teplotami, nezřídka ještě přesahujícími hranici letních 25 stupňů, někdy dokonce i tropických 30 stupňů, ve dnech první poloviny září nebo dokonce i až do příchodu podzimní rovnodennosti.

Odpolední hodiny ve dnech mariánského léta dávají člověku snadno zapomenout, že meteorologické léto již skončilo. Může být až tak teplo, že se mnozí rozhodnou využít posledních opravdu teplých dní ke svlažení se v rybnících nebo na koupalištích. Protože noci jsou už v září znatelně delší, je větší prostor k poklesu nočních teplot. V čase kolem východu slunce, kdy bývají dosahována denní teplotní minima, teploty klesají k 10 stupňům nebo i níže.

Delší jasné a bezvětrné noci jsou navíc ideální pro přechodný vznik teplotní inverze, kdy se nejchladnější vzduch objevuje v nížinách a v údolích, zatímco ve vyšších polohách zůstává tepleji. Takové podmínky svědčí vzniku prvních podzimních ranních mlh nebo mlžných oparů. Nejčastěji se tak stává v horských údolích a také v údolích řek. Protože zářijové slunce má ještě značnou sílu, mlhy se obvykle záhy po východu slunce začnou rozpouštět.

Učebnicový nástup mariánského léta můžeme pozorovat v letošním roce. Děje se tak díky příhodné synoptické situaci, kdy se v prostoru střední a jižní Evropy usadí oblast tlakové výše. A protože v oblastech vysokého tlaku vzduchu na severní polokouli proudí vzduch po směru hodinových ručiček, ocitá se střední Evropa ve velmi teplém jižním nebo jihozápadním proudění. Přesně to se bude dít také v nadcházejících dnech.

Pro období mariánského léta je typický denní chod oblačnosti. Po rozpuštění případných ranních mlh převládá jasná obloha, v průběhu odpoledních hodin díky tepelné konvekci narůstá oblačnost, v oblasti tlakové výše je však rozvoj oblaků dost limitovaný díky převládajícím sestupným proudům. Po obědě až do časného večera tak na obloze vidíme skoro jasno, chvílemi až polojasno. Ve večerních hodinách pak s ustáváním tepelné konvekce oblačnosti opět ubývá až do vyjasnění. A jasná obloha většinou zůstává také během nocí.

Jak bylo řečeno, teploty během mariánského léta zejména v nižších polohách stále ještě ochotně stoupají i nad letních 25 stupňů. Pokud synoptika dovolí a na naše území pronikne opravdu teplý vzduch původem třeba až ze severní Afriky, může se oteplit až nad tropických 30 stupňů.

Zářijové tropy jsou již sice výrazně vzácnější a obvykle se omezí jen na několik málo dní, po většinu let se však přesto v těch nejteplejších místech aspoň jeden tropický den v září objeví.

Pohledem do historie můžeme zmínit například roky 2018 nebo 2003, kdy se tropické teploty objevily dokonce i po 20. září. Velmi dlouhé mariánské léto, s dlouhou šňůrou letních a několika tropických dnů, nastalo zejména v letech 2020, 2016, 2011, 2006, 2005 nebo 1999.

Mariánské léto patří spolu s babím létem mezi nejvýznamnější meteorologické singularity měsíce září a nastává téměř každý rok.

Babí léto (nebo také Svatováclavské léto) nastává až po podzimní rovnodennosti a zasahuje až do října. Stále panují teplé a slunné dny, teploty nad 25 stupňů jsou již však mnohem vzácnější. Typické je pro babí léto také velké rozpětí teplot mezi dnem a nocí - noci jsou již na konci září delší než dny, a tak se do rána stihne výrazněji ochladit, mohou se objevit i první přízemní mrazíky. Zároveň mlhy jsou již mnohem četnější a jejich trvání se může protáhnout až do dopoledních hodin.